Všechny dosavadní snahy opozice vedou k tomu, že její obraz je čím dál víc mlhavější.
Nejrozumněji si v tom mumraji počínají Piráti. V jistém smyslu převzali taktiku Andreje Babiše, dokud byl v Sobotkově vládě: Babiš si hrál na opozici uvnitř vlády a lidi mu to spolkli i s navijákem. Ivan Bartoš teď hraje roli pozitivního a konstruktivního opozičního politika. Někdo mu asi prozradil že volič nemiluje toho, kdo nejvíc křičí. Nezapomeňme, že jeden z nejneoblíbenějších politiků je brilantní kritik a obávaný opozičník Kalousek.
V Česku jako na Slovensku jde v podstatě o překreslení výsledků voleb. Zde se k tomu používá privátní problém Andreje Babišem, který nemá s jeho dosavadní politickou činností nic společného. Je-li podvodník, postavte ho před soud a zavřete ho, to by měl být úkol dne. Na Slovensku je to ještě absurdnější – ty transparenty FICO VRAH jsou opravdu hodně pitomé. Musíme ale propadat pocitu, že je to naše trapná specialita – brilantní příklad neschopnosti respektovat výsledek voleb podává Amerika v Trumpově éře.
Zde je příležitost k uzavření česko – slovenské kapitoly a krátce uzavřít glosu s přáním příjemného víkendu: bylo by to opravdu pikantní, kdyby právě Donald Trump přinesl mír na Korejský poloostrov.
Velmi laicky a na základě selského rozumu (mého doposud osvědčeného kompasu) ale nevěřím na zázraky. Na jaderné odzbrojení Severní Koreje už vůbec ne, Kim není hlupák a dobře ví, jak dopadla Ukrajina, když si nechala sebrat rakety a atomové zbraně. No a na Jihu by byli taky blázni, kdyby ideu sjednocení mysleli vážně. Severní Korea by měla dostat záruku bezpečnosti – s nadějí, že se z ní podaří postupně evolučně vytvořit komunistickou diktaturu čínského nebo vietnamského typu: s těmi se dá docela rozumně spolužít. Ale toto řešení by vyžadovalo tak silný ideologický přerod na všech stranách, že by se pozitivní výsledek rovnal zázraku.
Na scéně je opět fusekle, navlečená na nemocné tlapce, připevněná tou šílenou páskou, která se jmenuje nějak jako gafa. Mohla by z ní (z té pásky) být rekvizita pro grotesku – je to ten druh lepící věci, kterou nemůžete nijak účelně někam umístit, protože se lepí k ruce a když ji chcete uvolnit, přilepí se vám k druhé ruce. Nora má tuhle veselou podívanou v přímém přenosu, protože se odehrává kolem její tlapy. Nezdá se však, že by veselost věci nějak výrazně oceňovala. Tváří se jako tragéd. A když jí řeknu – lepší je fusekle než plastový kornout na hlavě, dívá se na mě pohrdavě.
Nejlepší je zdravá tlapa. Ale k ní se musíme teprve profuseklit.