Na vedení strany je teď podivný pohled. Hamáček, který může svou myší bezbarvostí soupeřit se Sobotkou, je stínován Zimolou, sympatickým Jihočechem, kterého přátelé vyštípali objednaným policejním vyšetřováním. Tihle dva teď povedou stranu do senátních a komunálních voleb, na které nemají peníze ani nápady. Takže první nápad pana Hamáčka je, aby se marodérům platila mzda za první tři dny nemoci. Tak to opravdu vrátí partaj do Strakovy akademie hlavním vchodem. Jak to dopadne se stranou, když pohoří i v podzimních senátních a komunálních volbách? Teď už tu nejsou žádné regulační poplatky, na kterých je možno vyšplhat nahoru. A uprchlíky má v referátu někdo jiný. Marodéři káru z bláta nevytáhnou. Pak se bude hledat, kdo to zavinil, zdali Hamáček nebo Zimola.
To, čemu říkáme Woodstocková louka, je v Olešku. Vskutku je to louka téměř ze čtyř stran lemovaná lesem, široká odhaduju tři sta, dlouhá čtyři sta metrů. Tedy docela velká louka. Nora na ní našla tenisák. Nevím, jaká je pravděpodobnost nálezu jehly v kupce sena, možná ale, že se od pravděpodobnosti nálezu tenisáku na tak velké ploše moc lišit nebude. Pěkný výkon.
Tenisák ovšem není jen tak nález. Zároveň je to zaměstnání pro mne. Mám ho uvést do pohybu, dokud jen tak leží, není zajímavý.
Kopnu do něho a vida, on je těžký jako kámen, ztěžklý vodou a bahnem. Kopnu, Nora ho chytí hrudí, hned má na ní černohnědý flek. O další zaměstnání víc, až přijdeme domů.
Garina na tenisáky nehraje, nebaví ji ani šiška. Ona šmejdí, jestli by se někde něco nedalo sežrat. Po návratu domů ji hladím, chválím ji, že se nezprasila tak strašně, jako její kamarádka.
A vida, taky jsem něco našel. Trn zapíchnutí na zádech. Dva ze tří jsme nálezci, to už je slušná statistika.