Tomio Okamura chce odstřelování politiků přímo uzákonit, to je ten princip odvolatelnosti politiků. Nelíbíš se, pryč s tebou. Zákon to umožní. Není třeba psát zvací dopisy do Moskvy anebo práskačské epištoly do Vatikánu. Ukáže se prstem, zorganizují se podpisy a politik jede.
Takto to má vymyšleno Okamura. Že ale se k tomu přidal Ivan Bartoš se svými piráty, to je zarážející. Přitom působí dojmem inteligentního člověka. Zdání klame.
Dejme tomu Miloš Zeman, prezident České republiky. Piráti mají nápad, politika možno odvolat. Sto tisíc podpisů na odvolání, nebo dvěstě tisíc nebo půl milionu, to by piráti shromáždili do měsíce. No a co? Miloš Zeman dostal 2,8 milionů hlasů. Jakým právem by těch sto či dvě stě tisíc likvidovalo politika?
Podstata parlamentní demokracie spočívá ve volbách a k volbám patří i to, že poražená strana přijme porážku a zvoleného činovníka respektuje. Jinak se to děje v Somálsku a ve Spojených státech amerických. To jsou velmi špatné příklady.
STEM zveřejnil nové průzkumy, Babišova ANO podpořená pokračující kriminalizací posílila, Kalouskova Topka je pod hladinou, taktéž starostové – kteří se dostali do novin díky nejnovějšímu nápadu, že svými šesti poslanci podpoří ANO, pod podmínkou, že ANO vyhodí Babiše.
Tak tady v tom žijeme.
Máme za sebou čtvrtek a tudíž i procházku s Ronym. Je to dobrý brach, dobrotivý, poslušný, rozvážný leonberger, žádné třeštiprdlo, jako jsou obě naše dámy. O procházkách s Roníkem není dohromady o čem vyprávět. Poklidný průběh, poklidný návrat. Roník odchází do svého kotce, zavřu za ním vrátka, odcházíme. Naháním dámy do auta. Garina nese kost.
On má Roník na zahradě pro zábavu kusy hovězí kosti. No tak dobřře, jedna kost nezakost, není ani první, ani poslední, kterou mu Garina čmajzla. Dojedeme domů a Garina se hrne s kostí dovnitř.
Zabavím ji. Je to venkovní kost.
V podvečer se Ljuba vrátí z práce. „Byli jste s Roníkem,“ konstatuje. Jak to poznala? Garina měla v pelechu hovězí kost.
Jak ji tam propašovala? Některá tajemství zůstanou nezodpovězena.