Okamurovy výroky jsou zarážející i svou politickou hloupostí. Chovanec by byl býval lépe udělal, kdyby způsobil, aby těch sedmdesát tisíc voličů k Okamurovi neuteklo. Teď už je pozdě bycha honit, i kdyby se mu podařilo s lidovci Okamuru z jeho parlamentní funkce vyšťouchat. Nicméně je pozoruhodné, jak – bezmála – tři čtvrti století po válce se pořád hraje touhle válečnou kartou. Trik s Benešovými dekrety dostal Miloše Zemana na Hrad a pak už jen stačila lež o tom, že Drahoš otevírá dveře migrantům, aby se tam Zeman udržel. Z koncentráku v Letech se stala kauza naprosto neúměrná reálnému významu. Politické body z něho napumpovali ti, kteří kauzu prasečák přivedli na svět. Když už přivedena byla, je dobře, že vláda našla řešení, sice pro majitele prasečáku nehorázně výhodné, ale vem to čert, ať už je to pryč. Ale ne, ono to není pryč, přijde zase nějaký pan Nula a pumpuje si politické bicepsy.
Pozoruhodné ale je, co se děje v Polsku. Jak celosvětově roste nevraživost a citlivost na každé slovo a slovíčko, Poláci si usmysleli, že budou kriminalizovat pojem polský koncentrák. Oni mají pravdu v tom že je Němci vyvolaná válka postihla strašlivě – a že byli jediný stát, který nepostavil kolaborantskou vládu, oni neměli žádného státního prezidenta jako my, oni neměli žádné Vichy, oni postavili ne jednu, ale dvě odbojové armády. Tohle všechno každý soudný člověk ví, stejně jako ví, že Osvětim byl německý koncentrák v Polsku. Jenže tanečky kolem téhle obludné historie se stalo, že teď všichni víme, co jsme nevěděli, že Poláci zaživa upálili v Jedwabném 340 Židů a svedli to pak na Němce. Tomu se říká střelit se do vlastního kolena.
Gari i Nora mají svoje misky – doma, ale taky v mém ateliéru v Břežanech. Je tam zavedeno, že přijdeme do ateliéru, a aby se jim tam líbilo, nasypu hrstku Garině do mističky pak Noře do mističky. Gari jde ke své mističce a Nora taky. Pak jdou na pelechy, každá na ten svůj.
Načež se stalo, že jsem nasypal granulky – a Gari se pustila do Nořiny mističky! Přemlouval jsem Noru: podívej, tady je plná mistička, co na tom, že patří Gari? Vezmi si granulky.
Nevzala si. Chtěla ze své mističky. Musel jsem vzít Garinu mističku, počkat až Gari dožere z Nořiny mističky, přesypat granule, Nora si vzala za své mističky a pak teprve mír zavládl v mém ateliéru, dámy zalehly do pelíšků a já se mohl věnovat práci.