Chodí pešek okolo
Není to pešek, je to hrozba předčasných voleb a o víkendu ji použil Andrej Babiš. V nedělním politickém striptýzu na TV Prima si na to téma zanaříkali Milan Chovanec za ČSSD a Jiří Pospíšil za TOP 09 s tím, že jde ze strany Babiše o taktický krok. Což dozajisté jde, ovšem zároveň je to krok logický a zdá se býti nevyhnutelný, pokud nedojde z podstatným změnám postojů. Z Babišovy strany je naopak nerealistické vyhrožovat předčasnými volbami po případném krachu druhého kola jednání o vládě. K vyvolání předčasných voleb předepisuje ústava docela precizní podmínky, lze je vyvolat kdykoli, pokud se na nich shodne třípětinová většina poslanecké sněmovny, to zřetelně nehrozí.
Jednání se nepohnou za hranice pouhého vyhrožování do sjezdu ČSSD. Ten si vyvolí mimo jiné i nového předsedu. Strana si nechala vypracovat expertízu, proč tak šíleně prohrála volby. Je to dokument tajnější než návod na výrobu atomové bomby, nicméně pokud tu expertízu sepsal někdo soudný, jeden bod by v něm neměl chybět.
Bohumil Sobotka byl nudný ukňučený ouřada. Štěpán Mareš ho kreslil v Zeleném Raulovi jako muže bez tváře. Doba je taková, že si veřejnost přeje vidět mezi předáky výrazné osobnosti. Chovanec svou vizáží vyhazovače z nočního podniku jakž takž ten požadavek splňuje, nicméně slavný praporečník to nebude. Představa pana Hamáčka coby strhujícího lídra vedoucího nadšené davy socanů do útoku je prostě groteskní. Poslední výrazná osoba v čele oranžových byl Jiří Paroubek, ovšem ten se už stačil tak dokonale historicky znemožnit, že by udělal víc škody než užitku, i kdyby ho vzali zpátky a předali mu kormidlo.
Zpátky k věci. To strašidlo předčasných voleb se tu zjevilo ještě před tím, než byly známy výsledky voleb pravidelných. Jak byly rozdány karty, vedlo to nevyhnutelně k plichtě, nikoli k vládě, a na té úrovni jsme dodnes. Po předčasných volbách bude pravděpodobně v parlamentě míň stran, než jich je dnes. Základní půdorys by pravděpobně zůstal. Nicméně nové volby by sňaly z účastníků ten svazující závazek „s Babišem nikdy a za žádných okolností“, který učinili v době, kdy si mysleli, že to udělá na voliče dojem a že to Babiše odstřelí.
Doporučení
Někdo by měl citlivě upozornit dámy a pány ve veřejnoprávním rozhlase (a asi taky v televizi, nevím, já na ni moc nekoukám), že v Anglii vycházejí i jiné noviny než Guardian, a v Americe jiné než Washington Post. Jelikož v přehledech tisku citují převážně je, je to něco jako kdyby v Anglii potažmo Americe sledovali český tisk (legrační představa) a citovali vždycky Haló noviny.
|
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Bystré oko
Jdeme po cestě a najednou do Nory vjede čert a začne se vzpínat a snaží se vylézt na strom. Koukám, jestli tam někde nesedí nějaký neblahý opeřenec, nic nevidím. Nemám bystré oko. Teprve po delším zkoumání zjistím, že někdo pověsil na ten strom lojovou kouli. Ta Norinku velmi zajímá. Kdybych jí kouli nabídl, asi by jí opovrhla, jde o to ulovit si ji sama.
Příklad jiné bystrosti. Ráno jsme seděli v obývacím pokoji. Ljuba byla v práci, pil jsem tam ranní kafe sám s Gari a Norou na jejich křesílkách. Svíralo. A moje bystré oko spatřilo kočku, jak se plíží na terase. To bylo to plížení dravce před útokem. K tomu podotknu, že výrazně ubylo ptáčků, přinejmenším u nás. Máme na zahradě krmítko a odhaduju, že těch ptáčků je tam tak pětina než dřív. Poznám to i podle spotřeby zrníček slunečnice.
Já, majitel bystrého oka, jsem vyletěl a kočku vyhnal. Jistě že dočasně. Ale ti dva hlídači věděli pendrek, že jim za zády chytá ptáčky jejich nepřítel!