Billboardy se sloganem Zeman znovu 2018 údajně zadal nikoli Zeman sám, ale jeho pravá ruka Mynář (bez bezpečnostní prověrky). Ale ono už to tak je za panování Miloše I. Panovník vždycky řekne nějakou pitomost a jeho puclflekové ji musejí píglovat. Jednou řekne, že Peroutka napsal Hitler gentleman a podruhé zase plácne, že nepovede předvolební kampaň. Od začátku bylo jasné, že koncentráčník Peroutka nikdy nepovažoval Hitlera za gentlemana a že řeči o nekampani jsou blábol. Pochopitelně, že každý musí vést předvolební kampaň, pokud chce být zvolen. A že má Zeman velmi silnou šanci na zvolení, to je taky jasné.
V přímé volbě prezidenta má automaticky absolutní náskok ten, kdo už prezidentem je. Musel by být naprosté nemehlo a totální propadák, jako francouzský Hollande, aby ho lidi podruhé nezvolili. O to víc to platí v dnešní době, kterou nezajímají ani fakta ani programy, nýbrž gesta a přesvědčivost. Jádro voličstva je ve vrstvách, kde málokdo tuší o existenci nějakého pana Drahoše a pana Horáčka, a o Topolánkovi vědí, že to byl ten, kdo běhal nahatej na mejdanu u Berlusconiho, protože to bylo vyfocené na billboardech. Možná zrovna na těch, na kterých teď visí Zeman.
Málo platné, Zeman má náskok a přednost, a teď ji zase ukáže, až ho donesou do sněmovny, kde podpoří Andreje Babiše, až bude prezentovat svoji vládu. To bude pro něho předvolební bonus, který mu vynese mnohem víc bodů než nějaké billboardy. Bude dělat státotvorného otce národa. Vynese mu to sympatie. Nicméně, ani billboardy netřeba podceňovat, jak známo, každý hlas se počítá.
Přestože měl Jiří Drahoš pravdu s těmi ruskými vlivy, a kdo je ruský favorit je zcela jasné, vždyť Lukoil platil už první Zemanovu volbu, oni se ti Rusové ani nebudou muset moc namáhat.
Zeman si teď získá sympatie proto, že podpoří vítěze voleb proti těm, kteří volby prohráli a teď špekulují, jak zabránit vzniku normální vlády a přitom věří, že toto počínání bude obyvatelstvu sympatické.
Po setmení chodím s pejsky doplněnými o světélkovací obojky. Když to přišlo na trh, už je to pár let, koupila to paní od nás z ulice a já se tomu hodně podivoval a říkal jsem si, jestli to pejskům nebude vadit? A nevadí. Běhají a světélkují. Včera to bylo drsné: bylo náledí a já se ploužil jen tak tak – a pejskové běhali a světélkovali. Potkal jsem pána, taky takto potácivě doprovázel veselého světélkového psa. Prohodili jsme pár slov o náledí a plazili se dál. Pak jsem viděl přes pole další světýlko. Odhadl jsem, že tam jede někdo na kole a za chvilku se vynořil – a s ním menší světýlko, pes! Že někdo chce jet na kole po takovém náledí, ano – zatím jede po lesní a pak polní cestě, ale zanedlouho bude na asfaltu.
Jen jsem si to stačil pomyslet a slyšel jsem motorku. Někdo jel na motocyklu!
Holky, to bude ďábel sám, zavelel jsem k odchodu a vydal se na strastiplnou, ony veselou, cestu návratu.