Jak se rozhodně sněmovna, není jasné, nicméně je velmi pravděpodobné, že se k věci postaví stejně jako sněmovna předchozí. To podezření je závažné a kdyby sněmovna oba poslance takříkajíc podržela, v podstatě by znemožnila průchod spravedlnosti.
Pokud k vydání svolí, bude to předání Černého Petra. O stavu naší justice si dělá iluze málokdo. David Rath chycený s krabicí se záhadnými sedmi miliony ordinuje ve své ordinaci a dává na všechny strany svoje rozumy. Janoušek, který se v opilosti pokusil přejet autem ženu, jíž předtím naboural auto, bude zřejmě zproštěn povinnosti nastoupit trest kvůli záhadné nemoci vyvolané úderem ráhna do hlavy. Exministr Vladimír Mlynář byl odsouzen do vězení, než jiný soud jeho kauzu smetl coby nesmysl, a Vlasta Parkanová je pořád na soudní skřipec natahována. Věra Jourová si poseděla ve vyšetřovací vazbě a zatím nejhanebnější soudní řízení se vztahuje na Alenu Vitáskovou, šéfku Energetického regulačního úřadu. Nelze pochybovat o tom, že se soud s Babišem zapíše do análů coby rekordně sledovaný proces.
Vydání justici je ale nezbytný krok a ani Babiš by se mu neměl bránit.
Facka Zemanovi
V době, kdy se Miloš Zeman přilísal ke svému mentorovi Vladimíru Putinovi, na ruském armádním webu vyšla úvaha, že by Československo mělo být vděčné za vpád z roku 1968. Mimo realitu je požadavek, aby se sebral a z Ruska odjel. Kdyby toho byl schopen, nikdy by do Putinova Ruska nejezdil. Pokud ale má jeho věrný Ovčáček pravdu, že si Zeman nadále myslí, že v roce 1968 šlo o zločin, měl by to veřejně opakovat.
Třeba by mu to ale u jeho voličstva uškodilo.
Včera odpoledne odjela Ljuba do práce a já taky měl honičku – s Michalem Houdkem jsme natáčeli video o novém fotoaparátu Leica CL (viz Facebook.com/f22.cz) a pak jsem měl jet to ČT 24, abych tam řekl něco mouder – a vyklubalo se z toho, že jsem byl na place půl druhé hodiny, což mi nějak ušlo, když mi prve volali. Mimochodem… přišel jsem tam a paní produkční mi povídá, že abych šel na záchod. Já na to, že zase nejsem tak moc potřebnej. A ona: ale budete tam půl druhý hodiny a já pochopil, kolik uhodilo!
Ale k těm pejskům. Než jsem odjel, oběhl jsem s nimi Novou Zvoli a dal jim granulky a uložil na pelechy, načež jsem poslal Ljubě SMS, že pejskové jsou v pohodě. Když pak jsem končil u Houdka, volala Ljuba, že je s pejsky v Olešku na louce.
“Ale oni byli venku,“ povídám.
Nevšimla si esemesky. A povídá udiveně:
“To je zajímavý! A že nic neříkali!“
Tak tohle oni NIKDY neříkají, že už byli.