Jsou to planá slova a matení veřejnosti, když Miroslav Kalousek po návštěvě Miloše Zemana v Lánech opět přepírá už pranou ponožku: že Zeman nechtěl od Babiše 101 většinu, jakou chtěl od předchozích pretendentů na post premiéra. Není třeba brilantního intelektu Miroslava Kalouska k pochopení té věci. Ona taková většina v aktuálním rozložení sněmovny není a kde nic není, ani Kalousek nebere. Třicet devět procent hlasů v ní má ANO, dvacet čtyři Demokratický blok a zbytek jsou formace, s nimiž nikdo slušný nechce nic mít anebo o nich nic pozitivního nevíme, což se týká Pirátů. Vyčítat prezidentovi, že nevyžaduje 101 většinu, je totéž jako mu vyčítat, že nevyžaduje od poslanců schopnost levitace.
Demokratický blok tedy vytváří jakousi iluzi síly, protože osmačtyřicet hlasů, to působí líp, než když Kalousek nabídne hlasovací blok sedmi statečných. Je to zatím u nás nevídaná situace, protože ani nečitelní Piráti, oscilující mezi extremisty z Antifa a prezidentským zámkem v Lánech, mohou svými 22 hlasy připojenými k Babišovi vytvořit maximálně pat, nikoli většinu. Logika věci a zájem státu by asi napovídaly na spolupráci Demokratického bloku a ANO. A tady se otevírá možnost, že bez ztráty tváře může Demokratický blok přinést historickou oběť a vstoupit do vlády, aby se zabránilo v přístupu antisystémovým silám nahlodávajícím podstatu demokratického soukolí, amen. Vždyť Demokratický blok se nezapřísahal, že s Babišem nikdy a ani za nic. Ale to je konstrukce předpokládající racionální uvažování. Možná že jde jen o plácnutí do vody, aby si lidi mysleli, že se něco pozitivního děje.
Hubené tedy jsou, jen co je pravda. Má jim být páteřička – je jim vidět páteřička. Okraj hrudníku? Každé žebro jim spočítáte. Přitom dostávají do misky ledva se probudí, pak po každé procházce a ty jsou tři, když přijdou ke mně do ateliéru, tam taky mají svoje misky, no a večer, aby nešly s prázdnou spát.
Zrovna včera jsme potkali paní a ta se podivovala nad jejich hubeností. Ten její pes, pořádné to tele, věru hubený nebyl. Něco se s tím musí dělat, ale co? On ten náš Bulínek rád houstičky, s kůrčičkou, ty křupe o sto šest, vprávěla.
Houstičky s kůrčičkou… Já se v minulosti vždycky vyžral na vojenském cvičení. Měl jsem přístup ráno k houskám, jak chodí do kasáren pěkně před pátou ranní, voňavé, s kůrčičkou, ani ta pátá se vám nepřejí…
Zpět k pejskům. Holt, ty naše vychrtlice netuší, že něco jako houska existuje. Tu ještě nikdy v životě neviděly, natož aby ochutnaly. Není to celý důvod jejich hubenosti, částečný jistě ano.