Těžko říct, zda to bylo kouzlo chtěného nebo nechtěného, ale Lubomír Zaorálek jako hlavní tahoun předvolební sociální demokracie oslovil v Karviné seniory. Hlavní myšlenkou kampaně je slogan, že bohatý stát má mít bohaté občany. Shromážděným důchodcům slíbil Zaorálek vzrůst důchodů. Ve spleti vcelku banálních řečí je zajímavá myšlenka, že už nejde o výhru, ale o udržení, a že je třeba si vážit vítězů i poražených. Ono to mohlo být i horkem, nicméně popud k pozvednutí obočí zde nepochybně je.
Nemlčenlivá správa
Opavská firma FAU zbavila mlčenlivosti finanční správu. Jde o případ nejnovější zveřejněné nahrávky, na níž se Andrej Babiš raduje, jak pěkně to jeho finanční správa firmě FAU nandala. Nemůžeme čekat, že se do temnot vkrade světlo – firma se soudí s finanční správou hned v několika bězích. Na výsledek voleb eventuální promluva finanční správy asi vliv mít nebude: protibabišovský tábor bude nadále přesvědčen, že nezávislý orgán je na Babišovi závislý, kdežto babišovci nadále budou věřit, že jde o spiknutí zkorumpovaných struktur.
Přijelo blíž, zastavilo. Za volantem paní. Velmi smutným, skoro až plačtivým hlasem se mě ptala, jestli jsem nezahlédl dva pejsky, jednoho velkého černého a s ním jorkšíra. Zmizeli ji předešlého dne odpoledne a od té doby po nich pátrá. Naposledy je prý někdo viděl nedaleko, tam u sloupů vysokého apětí, kde mají cyklističtí zlomkrci vybudovanou svoji dráhu s hupánky a skokánky.
Pejsky jsem neviděl. Moc bych si byl přál, abych je našel, mám v mobilu číslo té paní. Takhle mi párkrát zdrhnul Gordon, ano, ten Neviditelný pes. Jednou dokonce bydlel u cizích lidí čtyři dny. Vím dobře, co je to za pocity. Tak budu držet palce – a koukat po černém psu s jorkšírem po boku.