Říkal jsem si tenkrát - copak asi má český stát z poplatků za komerční využití dálnice postavené za veřejné peníze? Tahle otázka mi vrtá dodnes.
Ono toho vrtání je víc. Podle zákona měli provozovatelů billboardů plochy odstranit do pátku. Zjevně to nestihnou, zatím se k tomu nemají, zatím zahalují plochy státními vlajkami. Billboardy bude odstraňovat stát. Provozovatelé se chtějí se státem soudit. Jestlipak bude stát po nich vymáhat finanční náhradu za odstranění billboardů? Jestlipak někdo spočítá, kolik z těch šesti set reklamních ploch podél jedné dálnice je postaveno načerno - a proč nikdo proti těmto černým stavbám nezasáhl?
V souvislosti s billboardy se mluví o bezpečnosti silničního provozu. Tu zhoršují zbytečné uzavírky, na kterých se nic nedělá, tam umírají lidé. Když jedu po silnici lemované reklamami, nemám pocit ohrožení. Jen mi v hlavě bzučí jediné slovo: korupce... korupce...
Po dálnici teď bohdá nepojedu. Kdybych ten šlendrián viděl zastřený státní vlajkou, asi by mě nad tou nehorázností trefil šlak.
Tuhle jsem se tam dal do řeči s jedním pánem, který tam bydlí. Říkal jsem mu, že se tam dobře pejskuje, protože je tam živo a zvířata se těm místům vyhýbají, takže nejsou mrzutosti.
“To jo, vyhýbají,“ přisvědčil ten pán. „Jak který. Tak třeba zrovna tamhle běží liška.“
Otočil jsem se právě včas, abych zahlédl zrzavý huňatý ocas, jak mizí v křoví.
Moje dámy si Feriny nevšimly. Gari by hned běžela se na toho zajímavého pejska podívat.