Aféru kolem Agrofertu a korunových dluhopisů po dlouhých tahanicích dotlačil tak daleko, že je Babišova demise na pořadu dne. Pokud by ji Babiš podal, byl by za hlupáka a podvodníka – v podstatě by tím přijal protivníkovu argumentaci. Pokud ho Sobotka nevyhodí bude jenom nadále soka vybízet, aby se zachoval jako chlap, hlupáka udělá sám ze sebe. Pokud ho nabídne Zemanovi k vyhazovu, sedne si Zemanovi na lopatu. Jak by ta lopata vypadala naznačuje Zemanův nepřímý vzkaz, že odvolání rád podepíše, pokud bude vystaveno na dva adepty vyhazovu, totiž na Babiše a ministra kultury Hermana. Zeman by tím dokázal, že dovede zatočit s protivníkem, který se mu odváží postavit, dále by dal najevo nestrannost a dále by Babišovi pomohl držet roli bojovníka proti establishmentu. Z dluhopisového podvodníka by se rázem stal Jura Jánošík. Příští půlrok zbývající do voleb by se pak mohl Sobotka věnovat vysvětlování, proč mu Babišovy střety zájmů a velkopodnikatelské kšefty nevadily tři roky, proč ho strpěl jako vicepremiéra a ministra financí, a proč mu Babiš začal vadit až před volbami, když se ukázalo, že má ANO dvakrát větší preference než ČSSD.
Macron vyhrožující
Je nějaký do všeho moc hr, kandidát na francouzského prezidenta. Po prvním kole okázale oslavoval, jako by už v Elysejském paláci seděl, a ještě na prezidentské křeslo nedosedl, a už vyhrožuje, jak změní Evropskou unii a jak zatočí s Poláky a Maďary.
On by mu měl někdo vysvětlit, že je krajně nesnadné zatočit jak s Poláky, tak s Maďary. Tyhle národy mají se zatočiteli staleté zkušenosti a v moderní době bolševik musel na Maďary poslat tanky a 40 tisíc jich zabít, aby je ovládl, a s Poláky se mu to nepodařilo vůbec. Macron krom toho slibuje reformu unie. To je od něho pěkné. O té hovoří prakticky každý. Otázka ale zní, jak si ji představuje.
Po návratu cítím povinnost vyznat se z příhod strýčka Podgera, tedy přiznat se k přehmatům a zmatkům: ale ony nebyly, nic jme neprovedli, letadlo neprošvihli (jako posledně…). Byli jsme do neděle v Izraeli, cestovali a fotili a koukali kolem sebe. A nic pro Podgera a jeho historky. Jenom snad, když jsme vraceli auto do půjčovny na letišti Ben Guriona.
Je to hodně velké letiště a cesta k němu hodně složitá a označení hodně zmatečné a byly tři hodiny ráno a to našinec není nejčilejší. Po dlouhé anabázi jsme konečně dorazili k parkovišti Car Return, firma Eldan. A on to byl Terminál 1 a ne Terminál 3, ze kterého jsme odlétali!
Nicméně jsme zde s našimi pejsky, ty mezi tím hlídala Anna Marie s Radkem a život nadále poplyne jak má.