Úterý 14. 3. 2017
,V normální společnosti by jen toto stačilo k naprostému vystrčení politika z politické scény. Ne tak v Česku, tady naopak preferenční odstup ANO od sociální demokracie na druhé pozici roste. To je svéráz českého politického života. Ten se odehrává v dimenzi první signální soustavy, jak o ní psal ruský učenec Pavlov. To je ten, který vynalezl slintající psy. Když jsme nebožtíka Grosse trápili kvůli penězům na kvartýr, každý věděl, co je to kvartýr a kolik asi může stát. Nákup za miliardu je mimo obzor naší osobní zkušenosti, tudíž kauza zapadá za horizont zájmu.
Právě tak zapadne kauza předvolební kampaně Mioše Zemana. Ten oznámil že žádnou nepovede, načež pokračuje v objíždění země za státní peníze. Je to nefér? Je to absolutně nefér. Budu hodně zvědavý na postoj státních médií, až nastane zákaz osobní agitace. Budou referovat o tom, jak Zeman poznačil toho či onoho za idiota v Poličce a v Hořovicích? Když už jsem se dostal k tomu Zemanovi, na Plusu v pondělí měli o polednách svoji pravidelnou tribunu názorů, tentokrát na přímou volbu. Samozřejmě, že to bych chybný krok, ale stal se a napravit jej nelze. Přitom Zeman ještě není ta nejhorší varianta, jakou si lze představit. Učenci upozorňují na vychýlení jemných vah demokracie, že prezident dostal přímou volbou nadbytečný a nijak nevyvážený mandát.
Ale ono je možno se na to podívat i jinak. Prostě se stalo, že z rozmanitých důvodů (dominantní je podělanost poslanecké sněmovny, která to dopustila) jeden občan republiky všeobecně zvolený dostane právo do všeho kecat a může plácat kraviny a všichni mu budou naslouchat a média budou jeho žvásty rozpitvávat.
Záleží pak na naturelu onoho občana. Dovedu si představit variantu, kdy by to nemusel nutně být člověk plácájící nesmysly.
Kdyby mi Česko patřilo, delegoval bych za prezidenta Petra Pitharta. Česko mi ale nepatří a je to jeho škoda.
Ráno raníčko
Lidi si obvykle myslí, že herci jsou noční ptáci. V divadle je vidí večer, v telce a v kině obvykle taky. Pravda je taková, že až příliš času hrají v šest hodin ráno – vstávání v pětku není v naší rodině výjimka. Naposledy to bylo dnes. Jak na to reagují pejskové? Nijak. Ač je to podivné, mají v hlavě hodiny. Podle nich se má vstávat v sedm. Jsem s nimi zajedno, i já si myslím, že sedmička je rozumná hodina. Ještě pár dnů či týdnů nazad byla v sedm tma tmoucí. Dneska ráno jsem pozoroval rudý kotouč vycházejícího slunce v půl sedmé. Ljuba odjížděla umělecky tvořit a na protilehlém obzoru pozorovala zapadající úplněk. |A pejskové? Ti nepozorovali nic. Vstávat se má v sedm. Ale v sedm, to začne tóčo! Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz --> |