Víkend 21.-22. 1. 2017
,Pozornost samozřejmě vyvolal projev nastupujícího prezidenta. Jistě se bude hodně debatovat o jeho sloganu America First. Zde je dobře připomenout, že takto se jmenovala nátlaková skupina, která se pokoušela zabránit vstupu USA do světové války, založena v roce 1940 a rozpuštěna tři dny po Pearl Harbouru. S politickým programem Donalda Trumpa to nemá nic společného a pokoušet se o analogie je nepřiměřené. Podstatnější se zdá jiné klíčové spojení slov, totiž americké zájmy. Ty hodlá Trump prosazovat a to je politická novinka, protože dosud se proklamovaly především ideály a jakýsi neokolonialistický mesianismus. Výsledkem bylo fiasko, neprosadily se ani ideály, ani americké zájmy, Barack Obama válčil v sedmi státech po celou dobu co byl v úřadu, a nic nevyhrál. Demokracii a lidská práva se nepodařilo vyexportovat do žádného ze států, na něž upřel svůj moudrý zrak.
Tohle by tedy mělo za Trumpa skončit, ovšem je velmi nejasné, co bude následovat. Vyhánění Forda z Mexika je zábavná činnost, ale není jisté, že právě toto učiní Ameriku znovu velkou. Nás pochopitelně bude zajímat jeho politika vůči Rusku. Jako bývalou ruskou kolonii nás to musí zajímat. Rusové možná Trumpa podporovali slovem a snad i činem v domnění, že si tohoto nováčka v politice namažou na chleba. Vladimír Putin a jeho muži mají obrovskou zkušenost v podvratné politice. Zdědili všechny praktiky bývalého Sovětského svazu. Mají své páté kolony rozeseté po celém světě. Disponují aparátem manipulace a lží. O Clintonové věděli, že s ní nic nepořídí. S Trumpem to chtějí zkusit. Jistě mu dají nějakou dobu pokoj a pak mu položí klacek před nohy a budou sledovat, zdali klopýtne. Vždycky to tak bylo.
Je to společnost, která nedovede nabídnout žádný užitečný produkt, pokud to neteče ze země nebo z destilační kolony, s výjimkou samopalů. Ale v temné válce se vyzná dokonale.
Když už jsem se zmínil o spolku America First, takových takzvaně mírových spolků po celou dobu studené války financovali sověti desítky. Náš Jan Kavan by o tom mohl vyprávět, ten v tom jel, až se hory zelenaly.
Jak jsem byl oblíbený
V sobotu jsem vedl fotografický seminář mé Dílny a jedna kolegyně tam měla s sebou pejska. Malinkého jezevčíčka, zrzavého, roztomilého. Ten se ke mně hnal po prvním spatření. Ano, byli jsme na volném prostoru, nějakých patnáct, možná dvacet lidí v zimnících. Mrzlo. Pejsek se rozhlédl a už jsem ho měl po boku. Jak by ne. Oblečený jsem byl v psí bundě. Na boku mám kapsu. No a v kapse jsou frolíci pro Garinu a Noru. Pejsek hned zvětři, ke komu se má mít. No a od té chvíle jsem měl stálého figuranta. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz --> |