Víkend 14.-15. 1. 2017
,
Je to jako vždycky, něco jsme získali a o něco jsme přišli. Získali jsme větší důvěru v serióznost podpisových seznamů, avšak přišli jsme o zábavné momenty – když se ukázalo, že arch je sepsán evidentně stejným rukopisem a stejnou propiskou. Podstata, tedy padesát tisíc občanů, tedy hlasů pro začátek, zůstala.
Zákonodárná tvořivost je bohatá. Byl tu návrh, aby stačilo osm tisíc podpisů. Byl tu návrh, aby podpis byl potvrzen úředním ověřením – díky CzechPointu by to nebylo zas tak moc krkolomné. Vznikly jistě i jiné projekty, nicméně věci jsou takové, jaké jsou, archy, podpis, občanka, nikoli rodné číslo (i o tom se uvažovalo) a padesát tisíc.
Po nedávných volebních překvapeních není snadné věc posoudit. Na první pohled se zdá, že není o čem diskutovat. Pokud Miloš Zeman v březnu pronese své sladké ano, volby vyhraje, jak naznačují průzkumy. Když se podíváme na výsledky prvního kola z roku 2013, vyhrál Miloš Zeman (24,2%) nas Karlem Schwarzenbergem (23,4) následovali Jan Fischer (16,4) a Jiří Dienstbier (16,1), tedy s velkým propadem, a pět dalších se nepřekulilo přes desetiprocentní hranici. Je předčasné spekulovat, avšak v nadcházejících volbách nemá Miloš Zeman váhově odpovídajícího protivníka.
Vše by se dramaticky změnilo, kdyby Zeman oznámil sladké NE anebo kdyby ho zradilo zdraví. Pak by byl o podpisové archy velký zájem a je tedy moc dobře, že sněmovna v pátek udělala přítrž lidové podpisové tvořivosti.
I s čísly občanek je možné šeredit, ale je to přece jenom těžší, než získat od nějakého pokoutníka seznam lidí s jejich adresami.
Cohen v Praze
Lidovky přinesly zprávu, že Trumpův advokát Michael Cohen opravdu navštívil loni Prahu. Toto zjištění činí pravděpodobnější onu teorii, že se v Bubenči setkal s kremelskými emisary. Nějaké rozumné vysvětlení se nedá čekat, nicméně stín podezření zatíží nástup Donalda Trumpa do úřadu. S Rusy není radno si zahrávat. V moskevském hotelu ani v pražském špionážním hnízdu.
Jsou to čáry
Ve čtvrtek chodívám odpoledne na vycházku s našimi pejsky a s Ronnym našich přátel. Je to pes velký jako piáno, leonbergr, prý vyšlechtěný na lov lvů, odtud jeho jméno. Ronny je hodný a opravdu si ho nedovedu představit, jak rdousí pána pouště, ale nechme legendu legendou. Je to hodně velký pes. Dneska jsme ale šli ve čtyřech, naše dvě, Ronny a takový srandovní kříženeček, něco jako špic, v červeném kabátku. Je ze sousedství Ronnyho bydliště. Takže jsme šli, vyměňoval jsem si s kříženečkovou paní postřehy stran počasí, pejskové se kolem nás metelili a v poklidu jsme se vraceli domů. Už jsme byli skoro na dohled Ronnyho bydliště, když najednou koukám, kdepak ten Ronny vlastně je? Paní s jejím kříženečkem se už rozloučila. Bylo jasné, co se stalo. Zahal jsem tedy moje psice do auta a vydal se zpět po stopách. Samozřejmě že se Ronny vydal za svým kamarádem kříženečkem. Jak se mi ale vypařil z dohledu on, pes velký jak piáno?
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz --> |