2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Pátek 28. 10. 2016,

  • Putin odmítl tvrzení, že Rusko se vměšuje do voleb v USA
  • Kiska ocenil Československo jako základ pro vznik Slovenska
  • Islámský stát přišel u Mosulu o stovky bojovníků, tvrdí Pentagon
  • Zeman před diplomaty chválil ekonomiku, o kauze Brady nemluvil
  • Herman odmítá, že by uvažoval o teoretickém připojení ČR k Německu
  • Poslanecká sněmovna ocenila Bradyho, medaili dostal i od Sobotky
  • Odbory OKD žádají odstoupení představenstva i dozorčí rady
  • Za výroky v televizi se Bradáčová Rathovi omlouvat nemusí
  • Počasí v Praze: oblačno, 13°C
    
 border=
    Státnické slovo
    Slovenský prezident Andrej Kisko ocenil vznik Československa jako základu samostatné slovenské státnosti. „Díky Československu mohlo Slovensko projít částí cesty, kterou jiné země procházely staletí,“ řekl doslova. Je to myšlenka, kterou snadno přijmeme a přitakáme jí. To proto, že nejsme Slováci. Dovedu si představit, že nejeden z Kiskových soukmenovců bude ostře proti. V tom ale se liší státník od politika. Státník je schopen vnímat a respektovat dlouhodobé perspektivy, kdežto politik vidí na výsledcích výzkumů veřejného mínění.

    Dnes je u nás státní svátek. Když se podíváme na seznam, slovenských státních svátků, tak Slováci mají za sebou svátek sedembolestné Panny Márii 15.9. a před sebou Sviatok Všetkých svätých 1. listopadu. O nějakém 28. říjnu ani slova. Můžeme se dohadovat, co by se stalo, kdyby dejme tomu náš císař František Josef I. umřel v roce dejme domu 1913 a na jeho místo by nastoupil Ferdinand, který měl rád Čechy a nesnášel Maďary a kdyby nevypukla Velká válka a monarchie by se federalizovala, kdepak asi by byl samostatný český a samostatný slovenský stát?

    Toto jsou úvahy alternativní, v jistém směru zábavné, přinejmenším pro někoho. Politicky se ždímat nedají. Nicméně Slováci, zdá se, vnímají útisk jaksi prodlouženě, i Československo byl útisk, pak byla pauza o které se nerado mluví a následoval další útisk až do 1.1. 1993, kdy bylo možno konečně na náměstí SNP ukládat Československo do rakve byl jsem u toho, jako jeden ze tří českých novinářů, kteří se o to natolik zajímali, že přijeli.

    Tak to je. Národy se musí vyrovnat s minulostí. My se velmi pozvolna vyrovnáváme s habsburskou minulostí. Pozitivní pohled na habsburskou monarchii mají dodnes u nás jen nemnozí. Slováci i většinově přetáhli ten útlak o pětaosmdesát let dál. Opravdu to není výtka, jen konstatování. Temnost klapky je stejná, u nich jako u nás – neschopnost rozeznat klady a zápory. Klad: civilizační vzestup pod vlivem silného západního vlivu. Zápor: omezení pocitu sounáležitosti. Lidé mají potřebu se mít dobře a to je ten civilizační okruh. Zároveň mají potřebu se cítit dobře: to je ten kulturní okruh. Mít se dobře a cítit se blbě, to je ve výsledku blbý život.

    Nedají se tyhle věci přehnout a přelomit přes koleno. U nás taky jen pozvolna docházíme k poznání, že nás to Rakousko jen neničilo. A je moc dobře, že muž tak úctyhodný jako je Andrej Kisko připomněl, že vznik Československa byl pro směřování Slováků ten správný krok.
    Před osmadevadesáti lety.
    Užijte si státní svátek!
    
 border=
    Dvojka
    Vraceli jsme se z procházky v podvečer. Už padlo šero, lampy ještě nesvítily. Bílá Nora se mi batolila kolem nohou. Kde je ale Gari? Ulice vypadala jako temný tunel.
    Neměl jsem obavy. Gari s Norou jsou dvojka. Nikdy není jedna moc daleko od druhé a Nora nikdy není moc daleko ode mne.
    Zavolal jsem „Gari!“
    Ne moc silně. Spíš polohlasně.
    Jeden ze stínů se rozvlnil, zbělal a vyloupla se z něho Gari.
    Společně jsme se vraceli dolů. Já a dvojka. Vlastně – my, trojka.
    
 border=
    -->

    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz