2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Středa 21.9. 2016,

  • Rakousko staví základy pro plot na hranicích s Maďarskem
  • Ve francouzském Calais začala výstavba zdi proti migrantům
  • Červený kříž i OSN odložily vyslání konvojů s pomocí do Sýrie
  • Země EU prý našly způsob, jak sankcionovat ty, kdo podporují IS
  • Zeman by podpořil Trumpa a kritizoval dárečky českým voličům
  • Ministerstvo vnitra podalo žalobu na mediální skupinu Mafra
  • Autorské poplatky se možná zvýší jen o trojnásobek inflace
  • Pražští radní odvolali ředitele IPR Petra Hlaváčka
  • Počasí v Praze: oblačno, sotva 16°C
    
 border=
    Úvaha pomníková
    Slyšel jsem ráno v rádiu, že se stěhuje socha Klementa Gottwalda z Příbrami do Alšovy jihočeské galerie. Sochu jsem nikdy neviděl, ve vzpomínce mám na aféru z roku 1978. Tehdy socha stála někde v Příbrami a odpálil ji horník Ondřej Stavinoha. Vyfasoval za to devět let. Ptali se ho, jestli tu sochu od té doby viděl. Mluvil velmi hezky, bez trpkosti. Jen to řekl, že už ji vidět nechce.

    Takže ji stěhují do galerie. Čtvrt století ležela pod plachtou ve skladu příbramských technických služeb. Převážejí ji do galerie, tam půjde do depozitáře.

    Připomnělo mi to písničku Suchého a Šlitra. Pamatujte? Měl jsem doma mince, byly po mamince… zpívalo se v ní. A v pointě bylo, jak je nechtějí vyhodit, protože… třeba budou ještě někdy platiti.

    Moc bych si přál, aby v pozadí transferu nebyla tahle myšlenka. V hlavě mi to ale vrtá. Že snad je za tím úcta k uměleckému dílu?
    Tak vraťte na Malostranské náměstí pomník vedle Žižky nejvýznamnějšímu českému bojovníkovi maršálkovi Radeckému!
    Ale k tomu hned tak nedojde. S minulostí se vyrovnáváme těžko, s komunistickou i s rakouskou. Ani do šmelce, ani vystavit. Řešíme to tím, že vzpomínku strkáme pod plachtu a do depozitáře.
    
 border=
    Zkouška psem
    Na ranní procházce musím přejít s pejsky centrální ulici našeho satelitu. Oni se celkem chovali až dosud rozumně, ale rozhodl jsem se to institucionalizoavt. Takže, podle foršriftu, pejsky přivolat, uklidnit, posadit a až na povel vypustit. Což se daří.
    O to je výsledek cennější, když jsou v cestě překážky. Ráno paní sousedka na rohu zametala listí a kolem se motal její Idi. Holky se o Idiho hodně zajímají. Musel jsem tedy přidat na hlase, abych je dostal za sebe a posadil a pak čekaly jak kukačky na moje Vpřed.
    Sousedka se ani nelekla, když jsem na Garinu zařval K noze.
    Zato Idi žasnul. Musí to bejt?
    Nemusí, Idi, ale když to je, je to lepší. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz