2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Víkend 27.-28.8. 2016,

  • Maďarsko chce podél hranice se Srbskem vybudovat druhý plot
  • Turecko je podle premiéra Yildirima ve válce se všemi teroristy
  • Francouzský soud předběžně zrušil zákaz nošení burkin na plážích
  • Bezpečnost je priorita, hlásí Sobotka po jednání V4 s Merkelovou
  • ANO ohledně důchodů popírá svůj volební program, řekl Sobotka
  • Jakeš a Štrougal čelí oznámení kvůli zabití německých emigrantů
  • Ústavní soud dostane ze Senátu stížnost kvůli blokování webů
  • V Roudnici odhalili pamětní desku odbojáři Josefu Mašínovi
  • Počasí v Praze: jasno, 32 °C
    
 border=
    Dva fakty a dva závěry
    On to jednou shrne do nějakého Murphyho nebo jiného zákona, jeho podstata bude v tom, že v zaujetí velký problémem se řeší největší prkotina a je kolem ní největší povyk. Momentálně je to pseudoproblém burkin, celotělových plavek pro muslimky na francouzských plážích. Už jsem k tomu poznamenal, jak je pikantní, že četníci ze Saint Tropez před půl rokem honili koupáče kvůli nedostatečnému odění a teď dělají koupáčům totéž kvůli odění přebytečnému. Soudní příkaz to nyní zatrhl – i laik neznalý jakéhokoli práva natož francouzského musel tušit, že právně vzato je zákaz jakýchsi plavek doslova na vodě.

    Jiná věc je, že tím se neodstraní nenálada a z ní plynoucí konflikty, a že tím pádem na francouzských plážích bude ještě víc rušno, protože jedna i druhá strana se téhle pitomosti chytne a bude z ní dělat problém. Bohužel – přibude o důvod víc, proč tam nejezdit. Dají se totiž čekat střety a protesty a naschvály z obou stran. Pokud se to omezí na facky, tak dobře, hlavně aby to nebylo horší.

    Celý ten pidipřípad by nestál za zmínku, kdyby nebyl příznačný pro soudobou politickou debatu. Ta se teď na unijní úrovni i za přítomnosti našeho premiéra odehrává ve Varšavě. Ta se opírá o ideologii, o hesla, o pozice. Všechno se točí kolem morálky a soucítění a lidskosti. Stranou stojí podstatná fakta, která morálku a soucítění a lidskost nijak nepopírají – prostě to jsou fakta..

    Fakt první – Evropa nemůže akceptovat každého, kdo je kde ohrožen a rozhodne se do Evropy přesídlit. To je technická konstanta a morální profily s ní nesouvisejí. Princip soucitu a pomoci má svoje technické limity. Současná ideologická debata se snaží tento fakt obcházet.

    Fakt druhý: Příchozí z třetího světa, kteří tu v Evropě jsou, už tady zůstanou a bude nutno s nimi žít a spolupracovat. Česka se to týká minimálně, protože funguje princip sněhové koule a ti lidé se soustřeďují tam, kde mají svoje soukmenovce a kde najdou aspoň minimální zázemí. A to v Holešovicích nebo na Veveří nenajdou. Zázemí nacházejí v metropolích někdejších kolonií a také v Německu a dalších zemích s přebujelým sociálním systémem. Česko kolonie nikdy nemělo a ekonomicky se rádo, že se drží s nosními dírkami nad hladinou po padesáti letech sociálních experimentů. Relokace běženců podle kvót je blábolivá iluze, však se taky žádná neděje, v minimální míře i v rámci NSR. Repatriace je groteskní pojem. Odhaduje se, že se Evropou potuluje čtvrt milionu lidí bez úřední identity. Jedno je už jisté: nikdo je nepochytá, nenavagónuje a nikam nepošle. Zůstanou tu, bude třeba je nějak legalizovat a vstřebat. To je ten druhý fakt.

    Z těchto dvou faktů plynou dva závěry.
    Ten první jsme tu ve Psu podporovali od prvních závanů krize i za cenu osočení z xenofobie a fašismu a putinismu a kdovíčeho ještě: je třeba definovat a ovládnout hranici schengenského prostoru. Dnes jsme se dostali do fáze, kdy o tom žvaní kde kdo i na rozhodujících pozicích, ale nikdo se zatím neodvažuje pohlédnout do tváře: ovládnutí hranice je akt silový, tudíž policejně vojenský. Tento evropský úkol nelze nechat jen na hraničních námořních státech, především na Řecku a Itálii. Proto je podstatná myšlenka evropské „task force“, tedy účelového seskupení mezinárodních vojenských jednotek. Tu myšlenku hájí pan Sobotka nyní ve Varšavě a směje se mu u nás prakticky každý. Ale ideji hájení hranice se před rokem taky smál každý, kdo chtěl obstát ve slušné společnosti a dnes je ta idea akceptovaná, zatím na úrovni řečí.

    Druhý závěr je dnes asi ještě více k smíchu, než idea evropské armády. Bude třeba akceptovat a strávit muslimskou menšinu, která poroste, jak důsledkem vyšší natality, tak i imigrací, protože ty schengenské hranice hermeticky prostupné nebudou nikdy.

    V této souvislosti by se měla veřejná debata nasměrovat k definici evropského kulturního prostoru. Vrátím se k těm burkinám. Napětí ve společnosti by se silně zmírnilo, kdyby se definice jasně nastolila. Evropa je prostor založený na křesťansko – židovské tradici. Díky těmto zákonům, v průběhu staletí a za cenu obrovských utrpení celých generací, jsme dospěli k určitému politickému a na něj navázanému hospodářskému uskupení. Přineslo prosperitu v dějinách nevídanou a proto taky se sem ty menšiny hrnou. Pak ale je na místě jasně definovat, že si na těch zásadách stojíme a že kdo přijde, je musí respektovat. Asi tak, jako přirozeně respektuje místní zadání každý z nás, kdo se ocitne mimo domovinu a chce žít jinde. Tak je to prosté.
    
 border=
    Klidná ulice
    Jedu naší ulicí. Ano, opravdu to není Broadway ani Champs Elysées, ani Strand, ani Friedrichstrasse. Ulice se jmenuje Zadní. Není úplně pustá. Tak například včera na ní leželi dva pejskové.

    Zamával jsem jim a opatrně je objel. Bylo slunečné odpoledne a pejskové se vyhřívali na asfaltu. Trochu jsem se tomu divil, ale respektoval jsem to.
    Pejskové mi taky nemluví do toho, kde se chci vyhřívat.
    Jsme klidná ulice a jeden druhému do vyhřívání nemluvíme.
    
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
    
 border=