Středa 30.3. 2016,

• Migranti v Idomeni dál blokují železniční trať do Makedonie
• Ruiny v syrské Palmýře jsou poškozeny méně, než se čekalo
• Nepřizpůsobiví migranti nemají nárok na azyl, žádá německý ministr
• Na Kypru přistál unesený airbus, únosce propustil rukojmí a vzdal se
• Prezidenti Česka a Číny uzavřeli smlouvu o strategické spolupráci
• Si a šéfové parlamentu řešili podmínky ekonomické spolupráce
• Na pražské Kampě a na Hradčanech se protestovalo proti Číně
• Zemanovi věří 62 procent Čechů, nejvíc od jeho zvolení
• Počasí v Praze: oblačno, větrno, 12°C Komedie s dějinami
  Návštěvu čínského prezidenta v Praze lze nahlížet i z groteskní stránky. K milým momentkám patří okamžik, kdy se Miroslav Kalousek zahalený do tibetské vlajky marně prodírá policejním kordonem ku Hradu a kdy kohorta Martina Bursíka, je se svou demonstrací vytlačena do parku policií, nedbající Bursíkova nářku „ale my to měli povolený od magistrátu“. Povolení nepovolení, vše jde stranou, když se valí dějiny.

  Ona ta Praha zažila lecjakou návštěvu. Právě v roce Charty navštívil íránský šach Československo a v Rudém právu měli titulek přes šest sloupců velebící návštěvu „jeho císařského veličenstva“ a v textu stálo, jak bylo uzavřeno strategické partnerství, jež zajistí blahobyt do roku... přesné datum mi vymizelo z paměti, ale bylo to na nějakých padesát let dopředu, určitě po roce 2000. Takové je to u nás se strategickými partnerstvími na věčné časy. Veškeré rozčilení z jedné i druhé strany je umělý poprask. Obchod Česka s Čínou nedosahuje ani jednoho procenta našeho celkového zahraničního obchodu. Pětaosmdesát procent našich aktivit je navázáno za Evropskou unii – to je naše zahraniční orientace a na tom nic nezmění megalomanské vize ješitného starce. Lidi si ho zvolili a teď ho mají i s jeho sny o strategickém partnerství s Čínou, která mu vyhloubí jeho lodní kanál z Baltu na Jadran. K smíchu? Ano, je to k smíchu. Hloupé je, že se v tom veze celá země. Ale jenom na chvilku, ona každý ostuda za týden vyšumí.

  Oni věděli
  Jako po každém islamistickém masakru se ukazuje, že policie postižené země měla pachatele na mušce. Ona ta policie hlavně monitoruje, že. Ovšem otázka zní, co má dělat jiného?
  Když Japonci napadli v roce 1941 USA, Američané pochytali všechny Japonce na svém území a drželi je po celou dobu války v koncentráku, pravda, fešáckém, nicméně za plotem. Dodnes se za to rozumné opatření omlouvají. To se ovšem dělo v době, kdy se války braly vážně a politici hovořili o potu, slzách a krvi, místo aby brečeli na tiskových konferencích. Policie monitoruje, ale co má dělat jiného? Dokud terorista někoho nezastřelí nebo nepodřeže, je to radikalizovaný mladý muž a kdyby ho policie sebrala, měla by na krku advokáty a lidskoprávní aktivisty.

  Blamáž pro Apple
  FBI si poradila s iPhonem nalezeným u masového vraha, který Apple nechtělo odblokovat. Pomohla nejmenovaná firma, prosakuje informace, že izraelská.
  Ano, Izrael je země, která nevede válku hubou a jejíž politici nebrečí.

  Štěkali jsme na domeček V kotě zahrady jsem před časem postavil domeček, aby si Dominika se Sárou měly kde hrát. Moc si tam nehrají, dá se říci, že vůbec, domeček je po většinu doby bez povšimnutí, až dnes večer... Noru jsem vypustil, aby se vyčůrala a ona začala na domeček štěkat. Všimla si toho Ljuba, zavolala mě, ozbrojil jsme se baterkou a domeček a jeho okolí jsme prohledal. Nora a pak i Gara asistovaly, velmi hlasitě. Vyběhly pak i na ulici a hulákaly velmi udatně. Nejspíš tam byl nějaký kocour. Je mi jasné, že máme o rituál víc. Vyčůrat, zaštěkat na domeček a jde se spát. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz