Středa 30.12. 2015
,Poučení z toho není žádné. Po pětadvaceti letech tříbení demokracie žijeme ve zhoršujícím se stavu právní nejistoty. V podstatě každý veřejný činitel může být obviněn prakticky z čehokoli, spleť leckdy i protichůdných zákonů a z nich odvozených předpisů k tomu vytváří prostor. Vzpomeňme na případ někdejšího ministra informatiky Vladimíra Mlynáře. Toho vláčeli kvůli nesmyslu po soudech a střídavě ho osvobozovali a zase odsuzovali, aniž by kdo doložil, že svým počínáním způsobil jakoukoli škodu.
Takže možná se pan Pfleger ukvapil, že to položil. Právu je u nás třeba se postavit čelem, vztyčit fakáče – jako to udělal Rozbořil – a spoléhat na to, že to veřejnost spolkne. Ta už spolkla horší věci. Jen ta pozice ANO se drobí. Ono těch dílčích malérů bylo víc a je velmi nepravděpodobné, že veřejnost Pflegerovo gesto ocení.
Tichá noc? Zítra snad.
Píšu tyto řádky večer – obvykle si nechávám líčení psích příhod na ráno. Jenže ráno jedu s autem do servisu na garanční prohlídku a tak tedy pracuju v nestandardní hodinu. Pejskové za standardní situace spinkají. Každý má svůj pelíšek, v určeném pořadí – oba spí v ložnici, blíže k Ljubě, přičemž nora blíže k hlavě, Nora coby mladší člen smečky v druhém pořadí. Funguje to dobře, nereptají, spinkají. Pokud ovšem nepíšu psí příhodu v nestandardní hodinu. To do nich vjela služební horlivost, pobíhají po baráku a řvou na neviditelné vetřelce. Jsou to tvorové konzervativní, jakékoli vybočení z řádu vnímají jako hrozbu. Mají pravdu, jak víme my, konzervativci. |