2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Víkend 26-27.12. 2015,

  • apež František v poselství Městu a světu odsoudil krutost terorismu
  • Jeruzalémský patriarcha při mši vyjádřil pochopení pro Palestince
  • Do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky proniklo 185 běženců
  • Bývalý oligarcha Chodorkovskij uvažuje, že požádá o azyl v Británii
  • Při požáru v průmyslovém komplexu v Nigérii zahynulo přes 100 lidí
  • Letiště v Pekingu muselo kvůli smogu zrušil nebo odložil přes 500 letů
  • Lidé si zavzpomínali na spisovatele Čapka u jeho hrobu na Vyšehradě
  • Duka přivítal u vánočního oběda bezdomovce a osamělé lidi
  • Počasí v Praze: postupné vyjasnění, až 13°C
    
 border=
    Veselé Vánoce a šťastný Nový rok
    Vánoce jsou za námi a Silvestr před námi. U nás ve Zvoli nějací borci už od odpoledne odpalují pyrotechniku v lese a Nora mi sedí u nohou, protože ví, že mám na hlavě raketosvod a pyrotechniku od ní odvrátím. O Štědrý den jsme vánočnili, rybu Ljuba připravila, salát byl od včerejška, aby dozrál, dárky jsme si rozdali a do kostelíka na půlnoční přispěchali, se svíčkou, abychom si Betlémské světlo odnesli.

    Dočetl jsem se, že tohle vánoční navštěvování půlnoční je něco jako konjunkturální konzumní a povrchní společenský zvyk. Tak jsem tam do toho kostela svaté Markéty šel s lucerničkou se svíčkou a přemyšloval jsem, zdali jsem ten klasický konjunkturalista, který spěje k navršení povrchního společenského zvyku. Nelámal jsem si s tím hlavu dlouho. Docela jsem se do kostela těšil. Máme to tam hezké, v kostele svaté Markéty. Za deset let, co s Ljubou ve Zvoli bydlíme, je kostel vymalovaný, má nové osvětlení, nové hodiny, jáhen pan Hudousek ho řádně spravuje, děti z místní školy vyrábějí panáčky pro kostelní Betlém, je to takové radostné místo, ten kostel.

    Nechodím tam denně. Nechodím tam každou neděli. Ale když tam jdu, jdu tam rád. Mám pocit přináležitosti a taky vděčnosti. Tane mi na mysli hezká hláška, řekla mi ji jedna cikánka, když jsem se jí ptal, už je to spousta času, jestli věří v boha.

    „Nevěřím,“ řekla. „Ale ctím jeho památku.“

    Připomínám si ta slova děvčete, kterému tehdy bylo sotva dvacet. Je v tom, myslím, podstata smýšlení mnoha z nás bezvěrců, ať pokřtěných nebo nepokřtěných. Já pokřtěný jsem, ale nějak nepotřebuju všechno to biřmování a neoslovuje mě neposkvrněné početí Panny Marie a kdyby se obnovily války mezi katolíky a protestanty, asi bych navrhoval nakopat do zadku jedny i druhé. Ale vnitřně cítím, že to všechno dobré, co je kolem nás, nějak souvisí s tím, že tu byly kdysi postavené nějaké základy a z toho se odvinulo nějaké myšlení a nějaké postoje a lidi se naučili nějak jednat, a nemohu tedy jinak, než si toho vážit a cítit vděčnost za to, že tomu je tak.
    Co dodat? Buďme dobré mysli, máme dobré základy, a nenechme se zvrtačit pitomostmi. Prý je to dominikánské heslo – kéž nás pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčí.
    Nic víc si sobě i nám všem nedokážu přát.