2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Vánoce 24-25.12. 2015,

  • Polský Sejm schválil kritizovaný zákon o ústavním soudu
  • Ruský soud vydal mezinárodní zatykač na Chodorkovského
  • Česko je solidární a Brusel ho k tomu nemusí nutit, prohlásil Sobotka
  • Roztržka s Řeckem byla urovnána, velvyslanec se vrátí, uvedl Zaorálek
  • Sobotkův twitterový účet nabourali hackeři s hesly proti uprchlíkům
  • Z Vrbětic odjel poslední kamion s municí, bylo jich celkem 547
  • Praha neschválila desetiletý tendr na svoz odpadu za 13 GKč
  • Počasí v Praze: skoro jasno, 13°C
    
 border=
    Vánoční déja vu
    Barbora Tachecí otevřela v Rádiu Plus v předvečer Štědrého dne významný problém – postavení křesťanských menšin v muslimském světě. O postavení těchto lidí se málo píše, protože je to politicky nekorektní. Je to mlčení pokrytecké, hanebné – srovnatelné se zakrýváním očí před nacistickou genocidou Židů. I toto je genocida a je velmi dobře, že Barbora Tachecí odmítla mlčet právě v tuto dobu, kdy si připomínáme kořeny, zdroje toho všeho, co v nás je a co kolem sebe máme.

    Tachecí připomněla genocidu křesťanů posluchačům a tedy i politikům mezi nimi a novinářům mezi nimi. Myslím si, že novináři by o tom měli víc psát a politici by měli reagovat. Bohuslav Sobotka zvolil velmi rozumnou politiku – a její rozumnost potvrzuje i ta skutečnost, že na něho hází špínu obě krajní strany. Horké hlavy se mu ve středu nabouraly do Twitteru a označily ho za vlastizrádce. Z druhé strany čteme, jak se Česko vyděluje z Evropy a jak špatná je jeho politika vůči vlně uprchlíků. V těchto dnech Sobotka sevřený z obou stran zdůraznil, že Česko je solidární s Evropou – vysílá policisty například do Makedonie. Ta připomínka Barbory Tachecí právě v tento vánoční čas by mohla být pobídkou k aktivitě ještě výraznější. Je třeba zvážit, zdali by právě Česko nemělo podat ruku těm nejvíce pronásledovaným lidem ve světě islámu.

    Politická korektnost, tento produkt neoviktoriánského pokrytectví, razí slogan „všem stejně“. Tento postoj nemá žádný důvod. Jsme pořád ještě suverénní stát. Jsme demokratický stát a v čele máme vládu a parlament, instituce opřené o výsledky demokratických voleb. Naše reprezentace (stejně jako německá, švédská, holandská) nedostala od voličů mandát k otevření dveří každému. Je plně na rozhodnutí exekutivy, komu dveře otevře a na parlamentu, jaké legislativní kroky umožní.

    Toto ve vztahu k pronásledovaným křesťanským menšinám je třeba zvážit. Ti lidé jsou vražděni, okrádáni, vyháněni z domovů. O bídě jejich postavení není pochyb. Nemají se kam vrátit. Potřebují pomoc víc než kdokoli jiný na Středním Východě.

    Přál bych si v tento vánoční čas, abych mohl za rok, opět třeba o Vánocích, komentovat postoj naší reprezentace: ano, my pomáháme, nejen vysíláním policistů a vojáků k regulaci hranice (což je životně nutné pro Evropu) ale pomáháme i přijímáním uprchlíků, kterým hrozí vyhubení.

    Je pro to mnoho důvodů mravních, ale i ryze praktických. Jde přece i o schopnost integrace, a také o postoj veřejnosti. Troufnu si předpovídat, že bude z větší části vstřícná. Doposud převládající evropská politika (převážně německého původu) stojí na tom, že je veřejnost zastrašena, lidi drží hubu v obavě, že budou označeni za nácky a xenofoby. Ve Svédsku si na to dokonce vymysleli zákony a v Německu systematicky zaškrcují svobodu slova. Česko se tak dostává do podivuhodné situace, do šíleného déja vu, jako kdyby se psal rok 1935 – 36. Náš západní soused Německo je posedlý třeštivou ideologií jasně směřující k sebezáhubě. Rakousko mu přičinlivě sekunduje. Další naši sousedí, Poláci, Slováci a Maďaři, sklouzávají k autoritativním režimům. A na východě se opět zmáhá agresivní, čistě totalitární Rusko.

    Je to šílené déja vu.

    Mnoho možností nemáme, ale nějaké ano. Například slušnost, a tu bychom mohli projevit výraznou pomocí křesťanům na Středním Východě.