Úterý 3.11. 2015
,Bylo by to rozdělení něčeho, o čem víme, co je to a kolik je toho. Pokud to nevíme, jde o bezhlavou a zcela nezodpovědnou hru na řešení. Právě v tomto stádiu se nalézáme. Unie nemá pod kontrolou svoji hranici, nemá nejmenší představu, jak s uprchlíky naložit. Právě z této naprosté nejistoty a bezradnosti vyplynul zdánlivě srozumitelný plán na proporční rozdělení čehosi, o čem netušíme, co je. Ovšem – aniž byla nejmenší představa, jak toto rozdělení realizovat.
Vláda a politický hlavní proud budou pod dvěma tlaky. Jeden je veden ze strany Bruselu, doposud ovládaného nezodpovědnými iluzionisty, kteří se na současnou situaci včas nepřipravili. Včas, to není správné slovo, oni ho realisticky nevnímají dosud, takže Hollandovy proslovy o tom, že je třeba „jednoduše zajistit hranici“, by byly komické, kdyby nešlo o tak vážnou věc. Kdyby Hollande inicioval mobilizaci armády a přispěl k vyslání jednotek do Řecka, nebyly by to řeči, byl by to čin odpovídající situaci. Takto to jsou jen plané žvásty.
Zpátky k Úsvitu. V každé evropské zemi jsou takové Úsvity, využívají situace. To je druhé nebezpečí, které nám hrozí. Není náhoda, že Úsvit tlačí právě na referendum. Manipulace s masami, to je cosi, čeho využili spasitelé lidu v dějinách bezpočtukrát. Pro tyhle pány je to lákavá představa: využiju okamžité nálady, v sobotu a neděli se to zpytlíkuje, lidi naházejí papírky do uren a já to mám v kapse.
Na věčné časy.
Vládu je třeba v jejím pevném postoji podporoval a Úsvity poslat tam, kam patří. Na politickou periferii.
Zaujalo mě:
Další idiot s náklaďákem vjel ve Studénce na přejezd i přes červenou signalizaci a pak přerazil závory tři vteřiny před příjezdem rychlíku. Vznikl nápad přejezd zrušit. Stanovisko policie? Nápad skvělý, enemže se neví, kudy jinudy by ta auta jezdila.
Omluva
Zatracená bestie! Už jsme se vraceli domů, Gari, Nora a já, a šli po ulici zvané Březovská kolem areálu někdejšího prasečáku. Obec tam má deponérii zeminy a z provozní budovy prý zamýšlí udělat tělocvičničku, což by bylo fajn. Plot děravý a pejskové tam rádi vbíhají a v divokém porostu šmejdí. Jenže tentokrát šmejdili tuplem a na zavolání přiběhla jen Nora, kdežto Gari šmejdila dál, až se vypařila. Nadával jsem, odvedl Noru domů a vytáhl z garáže kolo, že ji pojedu hledat. Však vím, kde ještě jinde běhávají a šmejdí. Než jsme kolo vydoloval, už vidím za škvírou ve vrátkách očíčko. Uprchlík se vrátil. Spílal jsem, ale jen málo. Vím, že si pes nepamatuje a když se mu má spílat, tak hned při činu a ne poté, co se vrátil domů. Nora stála opodál, koukala, co se bude dít a dávala najevo, já jsem poslechla, já jsem se domů vrátila s pánem. A Gari? Šla do garáže a sama od sebe vlezla do mycího koutu, rovnou pod hadici a koukala na mě: prosím, já jsem tedy, kdo mi umeje tlapky? |