Čtvrtek 24. 9. 2015
,No právě... odpovím já, který též nevěří, že Mynář odstoupí. Spíš se dozvíme z nejvyšších míst, že NBÚ je banda blbců, jakási pobočka lumpenkavárny.
Mynář i Zeman si mohou takové pohrdání veřejností dovolit, protože oni mají jinou veřejnost, než za co veřejnost považuje lumpenkavárna anebo její opovrženíhodná odnož, totiž novináři. Důvěřuje mu skoro polovina občanů a ti, co mu nedůvěřují, jsou jistě zčásti kverulanti, kteří by nedůvěřovali, ani kdyby se Karel IV. vrátil na Pražský hrad (už proto, že to je cizák). Tihle lidé ho budou volit, i kdyby rohatí Mynářové z nebe pršeli. Naopak, imponuje jim, když jim Miloš odhalil kolaborantského padoucha Ferdinanda Peroutku, který se dokonce za války zašil do koncentráku, jen aby nemusel makat. No a to, co se děje s Mynářem, snadno označí za šikanu a provokaci, tím spíš, když umělci běhají s červenými trenýrkami po hradní střeše.
Závěrem nelze říci než to, že jste chtěli přímou volbu prezidenta a toto je její důsledek. Přičemž může být ještě mnohem, mnohem hůř.
Vočíčko
To s tím jedovatým pytlíčkem bylo pro Gari typické. Psal jsem o tom včera,jak Gari záhadně sebrala přichystaný pytlíček s postřikovacím práškem. Ona se dovede neviditelně pohybovat. Naprosto nemá žádné mimikry jako Sherlock Holmes v tom skvělém filmu. Dovede s epohybbovat tiše a hbitě a je všude tam, kde nemá být. Takže když se stane, že najednou není, je skoro jisté, že se jí podařilo prolnout se na ulici. Prostě zdrhnout. Jenže Gari není ten zdrhací pejsek, který se ztratí a vrátí se za tři hodiny, pokud se vůbec vrátí. Ona se prolne na ulici a pak kouká, jak se vrátit domů. Když tedy hledám Gari, km se poděla, zamířím k vrátkům. Ani je nemusím otevírat: mezerou mezi sloupkem vidím lesk jejího vočíčka. Stojí a nahlíží škvírou,kdy přijdu, abych ji pustil, aby poté mohla zmizet.
|