2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Pátek 17. 9. 2015,

  • Migranti nově přicházejí přes Chorvatsko, Tusk svolal summit EU
  • Seehofer kritizoval země západní Evropy za přístup k běžencům
  • Nobelova ceny míru Obamovi prý nenaplnila naděje Nobelova výboru
  • Zaorálek hájil asociační smlouvu EU-Ukrajina, KSČM schvalování přerušila
  • Do dobrovolných kvót by měli být počítáni i Ukrajinci, prohlásil Zeman
  • Lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví dostanou přidáno 5 procent
  • Na letišti v Mošnově přistál americký letoun B-52 Stratofortress
  • EMS vyzvala Prahu k ukončení provozování Opencard
  • Počasí v Praze: jasno, 34 stupňů
    
 border=
    Zápas o asociační dohodu
    Opravdu se nedá říci, že by se naši komunisté málo snažili prosazovat ruské zájmy. V zápasu o asociační dohodu s Ukrajinou nasadili všechny prostředky použitelné v parlamentním boji. Přitom jim muselo být jasné, že nakonec asociační dohoda projde. Šlo jen o to, aby se zavděčili a aby stvrdili svoji roli páté kolony ruského impéria u nás. Přitom je to absurdní. Současné Rusko má s Leninovým státem jen to společného, že je to diktatura. S nějakými ideály sociální rovnosti ale nemá nic společného. Je to nacionalistická despocie opřená o pravoslaví, tuto nejtemnější formu křesťanství. V Rusku dnes existuje to, co věrozvěst našich komunistů Lenin pomohl porazit a zničit.

    Proč to dělají?
    Vysvětlení je prosté. Jen oni by jim mohli pomoci za určitých okolností návrat k moci. Ty okolnosti se dnes zdají být absurdně nereálné. Jenže kdo reálně tušil v létě 1989, že komunismu zbývá šest měsíců existence? A kdo ještě před rokem tušil, že občanská válka v Sýrii vyvolá v Evropské unii napětí na hranici rozkladu?

    To jsou ty paradoxy, řečeno s Havlem.
    Na první pohled to vypadá jako šílenost, ale je za tím logika. Něco ale je skutečné pomatení rozumu.
    K výstřelkům tohoto druhu patří prohlášení duisburgského starosty Sorena Linka. Rád by přijal do města dvojnásobek Syřanů, než kolik jich tam dnes má Východoevropanů. Že prý jich je 12 tisíc, nedovedou německy, nelze je zaměstnat a jsou na podpoře.
    Pan starosta doufá na přísun 24 tisíc syrských soustružníků a frézařů hovořících plynnou němčinou.
    Určitá část jeho myšlenky je ovšem zdravá.
    Vyhodit darmožrouty od koryta sociální pomoci. Ale jak to udělat?
    To je otázka, která se vrací v souvislosti s nejedním řešením navrhovaným Evropskou komisí.
    Mimochodem, už se hovoří o kvótě 7500 uprchlíků pro Česko. Ještě minulý týden to bylo 4500.
    
 border=
    Nepříjemná procházka
    Tak už vím od laskavých čtenářů, že na asfalt platí sádlo nebo aspoň majolka, rozhodně víc než ředidlo nebo benzín – poradili mi,když jsem psal o asfaltování v naší ulici, tak zajímavé pro naše pejsky. Asfaltuje se dál, takže rada neztrácí na aktualitě a ještě jednou děkuji.

    Vrátím se ale ke včerejšímu podvečeru. Odpoledne bylo spíš letní než podzimní, docela horké. Vypravili jsme se v kompletní sestavě někdy navečer, Ljuba a já s oběma pejsky. Zvolili jsme tu nejdelší z našich obvyklých tras zvolskými lesy – říkáme jí Jaro, protože jsme ji objevili před lety právě na jaře. Měří nějakých pět kilometrů, nejdřív se jde pořád z kopce no a pak – ne překvapivě – pořád do kopce.

    Takže když jsme se dostali úplně dolů, zvedl se vichr. Nerad si to vybavuju, to komíhání korun stromů nad našimi hlavami a hlavně neustávající praskot suchých větví. Mockrát jsem četl a slyšel, že se za velkého větru nemá chodit do lesa a taky bych tam nelez, podle klasické věty „kdybych to byl věděl, tak bych sem byl nechodil“. Jenže my vlezli do tichého lesa a on se změnil v žentour.

    No, nic se nestalo ani nám, ani pejskům, andělé strážní mocně zapracovali svými křídlisky. Vítr ulehl.

    Kdy? No přece, sotva jsme vyšli z lesa.
    
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz