Středa 5.8. 2015
,Jelikož je ta superokurková sezóna, komentáře teď komentují jiné komentáře a nevyhnu se tomu ani já.
Vždy s velkým zájmem čtu úvahy Jiřího Pehe. Někdy před týdnem měl na Novinkách stať nazvanou Proletariát globalizace a dovozuje v ní, že prapříčina exodu z jihu na sever tkví ve vykořisťování Jihu Severem. Je to druh úvah, jemuž lze čelit jen protiúvahou a ani jedna, ani druhá strana nebude mít po ruce žádná tvrdá data. Jenom na jednom místě se autor pokouší o jakousi faktickou podporu své teze, a to když vybízí čtenáře, aby si zkontroloval předměty běžné spotřeby a že jsou z velké části vyrobeny v chudých rozvojových zemích. V tom se trochu orientuji a zjišťuji, že velká část všeho, co používám, je vyrobeno v Asii, počínaje mým automobilem, přes počítač až po tenisky na mých nohách. Ono je to na těch předmětech i napsáno. Čtu všechno možné, země původu Japonsko, Korea, Čína, Thajsko, ale nějak tam nenacházím Somálsko, Eritreu ani Libyi, a tak jen marně vzpomínám, kdy jsem četl o thajských uprchlících útočících na Eurotunel. Ale budiž, třeba mi něco uniklo a moje domácnost je předměty původu nigerijského nasycena, aniž bych o tom věděl. Nicméně i pak mi hlava stojí nad doporučením v závěru úvahy, že nápor migrantů bude sílit (teze, s níž souhlasím), pokud se nepodaří změnit systém vykořisťování chudých zemí Jihu bohatými zeměmi Severu.
Zde volám: jak to chce Jiří Pehe změnit, co se musí stát, aby se to změnilo?
Já bych tedy věděl o jednom kroku, který by třetímu světu velmi pomohl, kdyby se totiž odbouraly nemravné dotace evropskému, zvláště pak francouzskému zemědělství a dala se konkurenční možnost zemědělství africkému. Což by asi těžko prošlo.
Ostatně soudím, že stát má mít hajitelné hranice a soustava států s charakterem superstátu má mít hajitelné hranice a že to je směr, jímž by se úvahy měly ubírat spíš, než směrem ke snění o světě rovnosti, světě spravedlivém.
Nezbednou mládež vychovávati
Garině budou na podzim dva roky a už to tedy není žádné štěně. Nicméně je, abych to řekl salonním způsobem, hodně dynamická. Na všechno a na všechny je zvědavá a socializuje se s každým dvounohým i čtyřnohým tvorem. Takže když potkáme malou veselou fenečku, Nora se opatrně stáhne, protože fenečka je taky hodně dynamická a lítá dokola jak pometlo a honí se s Gari. Gari se ale drží zásady, že dynamismus musí mít určité meze a když vidí, že se partnerka rozdivočí, nejdřív ji okřikne, pak ještě víc okřikne a pak nejvíc okřikne a to už je třeba zasáhnout, aby z toho nebyla polízanice. K čemuž došlo včera, Gari v roli vychovatelky odehnána a fenečka polapena, ne bez námahy, ne bez přispění mých nordic walking hůlek. |