2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.-17.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.

Úterý 28.7. 2015,

  • Turecko popřelo, že jeho armáda útočí na syrské Kurdy
  • Šéf NATO nepočítá se žádostí Turecka o pomoc pro boj proti IS
  • Mezinárodní věřitelé začali jednat v Aténách o programu pomoci
  • Chovanec chce proti migrantům nasadit v Maďarsku české policisty
  • Tripartita začala jednat o státním rozpočtu, vrátí se k němu v září
  • Při výbuchu ve Škodě Auto v Kvasinách byl zraněn jeden člověk
  • Počet lidí nakažených v Plzni salmonelou už překročil stovku
  • Ve věku 84 let zemřel slavný český pianista Ivan Moravec
  • Počasí v Praze: oblačno, přeháňka, 23°C
    
 border=
    Budování zdí
    Techniku a policisty nabídl ministr vnitra Milan Chovanec Maďarsku, aby pomáhali hlídat hranici se Srbskem. Má se tím omezit příval imigrantů, který začíná vážně zatěžovat například Rakousko. Ministr se o tom zmínil novinářům po schůzce s rakouskou ministryní vnitra Johannou Miklovou-Leitnerovou.

    Jako projev solidarity to naši jižní sousedé jistě uvítají, nicméně efektivita nasazení českých dobrovolníků je diskutabilní. Tím spíš, že nejde o žádnou sezónní akci. Kdyby mělo jít o jednorázové přijetí určitého počtu lidí, opravdu by to neměl být problém. Česko bez problému vstřebalo 200 tisíc Ukrajinců, k prospěchu svému i jejich. Nebylo třeba žádných sběrných táborů a žádných kultivačních programů. Ti lidé přišli a žijí mezi námi a pracují tu a podporují svoje rodiny doma – a dokonce kdyby odešli, byla by to pro naši ekonomiku velmi bolestná rána. Ministerstvo vnitra registruje šedesát tisíc Vietnamců, i ti mohou sloužit jako příklad přínosu a integrace a jejich přítomnost je přijímána se sympatií a nějaké výstřelky jsou okrajové.

    Toto je dobře vzít na vědomí, než se začneme zabývat úvahami o tom, jak jsou Češi xenofobní. Ve státě desetimilionového národa žije podle střízlivých odhadů půl milionu cizinců, aniž by jejich přítomnost byla vnímaná jako problém.

    Od vypuknutí imigrační krize uplynulo příliš málo času na to, abychom se mohli zorientovat: opravdu přicházejí ty desetitisíce mladých mužů pracovat? Jakou mají kvalifikaci a vůli a chuť k práci? To jsou otázky bez kvalifikované odpovědi a mudrování o tom, že naše komunistická minulost nás zatěžuje apriorní nedůvěrou vůči všemu cizímu, je pouhé leštění ega a natřásání pavího ocasu ušlechtilosti.

    Zpátky k ministru Chovancovi a jeho nabídce. Rýsuje se tu koncept čehosi, co dějiny znají. Číňané měli svoji Velkou zeď, měli ji i Římané v Británii, mají ji Američané na mexické hranici, mají ji Izraelci. Mimochodem, i Berlínská zeď sloužila jako ochrana režimu a jakmile padla, padl i režim – jakkoli je to paradoxní, je to fakt. Těch dvacet dobrovolných policistů je tedy příspěvek k postavení čehosi, co vzniká, a jak se zdá, je to velmi reálný koncept, který bude vyžadovat i značné sebezapření.

    Protože je to proti smyslu toho, v co mnozí z nás věřili a brali to jako součást světonázoru.
    
 border=
    Léčba ližbou
    Nechápu, jakými oklikami evolučního vývoje přišel pes na to, že mu lízání rány pomáhá. Momentálně tu máme lízače dva, Gari i Noru. Garinka má dvě ranky na tlapce a Nora se někde drápla na stehně. Jde o poranění nepatrná, ale jedna jako druhá se svými jazyky snaží dodat ráně vážnosti a významu.

    Ono se to nestalo poprvé a však taky nepochybuji, že to nějak, tím chci říct dobře, dopadne. Ale jde mi o ty evoluční procesy. Vždyť předkové našich milých domácích pejsků běhali po lese a lovili kořist. Zcela určitě se každý z nich občas někde drápnul a zranil. Rodová zkušenost zapsaná do genetického kódu by jim měla navždy vtisknout imperativ: nech to být, jinak se rána zhorší a ty bídně zahyneš.

    Třeba to tam někde v tom kódu je, ale ti naši pejskové ten kód blbě čtou.
    
 border=
    Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz