Pátek 6.3. 2015,

• EU se podle Steinmeiera nemůže natrvalo oddělit od Ruska
• Putina navštívil italský premiér, pochvalovali si vzájemné vztahy
• Vlivní členové Kongresu chtějí, aby Obama poslal Kyjevu zbraně
• Česko musí mít zájem na společném výcviku s NATO, říká Sobotka
• Šéf ČT by chtěl, aby televizní poplatek platily všechny domácnosti
• Sobotka a Chládek nechtějí snížit výdaje státu na vysoké školy
• Zeman prohlásil, že protikuřácký zákon vetovat nebude
• Praha chce k Blance parlamentní vyšetřovací komisi
• Počasí v Praze: vyjasnění, 7°C Společné cvičení s NATO
  Premiér Sobotka věděl, že jde na hodně horkou půdu, když podpořil ideu společných cvičení naší armády s NATO. Naše země je prolezlá vědomými i nevědomými agenty Kremlu. Ti už dokázali, co dovedou, když sestřelili projekt obranného radaru v Brdech a oslabili tím naše vazby s USA. Ty ostatně jsou dnes hodně ve psí, mimo jiné i zásluhou rusofilního prezidenta Zemana. Projekt radaru padl mimo jiné i zásluhou proruského křídla sociální demokracie. To teď musel Sobotka hodně popudit.

  Navíc, Sobotka se vyslovil pro společná cvičení v době, kdy nastala hysterie stran údajně chystaného pobytu amerických vojáků v Česku. Ono je to celé komické. Byli jsme moc rádi, když americká armáda obsadila Plzeň a zastavila se až v Rokycanech. Mohla jít dál a mohla osvobodit Prahu. Ušetřila by tak životy mnoha lidí, kteří zbytečně padli na sklonku války, dokonce po podepsání německé kapitulace. Že Američané nešli dál, to byla zásluha komunistů, jmenovitě Josefa Smrkovského. Mohly naše moderní dějiny vypadat jinak, kdyby Američané postoupili a setkali se s Malinovskými vojáky někde na Vysočině. V osmašedesátém jsme byli šokovaní, že Američané ani nevyvolali u svých posádek v Německu poplach, když nás v noci přepadli Rusové a odvlekli české politiky. A když v osmatřicátém roce pro nás Západ nehnul prstem, zazlíváme mu to dodnes. Načež po tolika desítkách let se ozývá remcání proti eventuálním společným cvičením.

  Sobotkovo vystoupení je správné a je třeba ho podpořit, co jiného bych k tomu měl dodat?

  Marná rada Ve čtvrtek chodíváme na společné procházky s Roníkem. Je to tak trochu Pierot, tenhle mastodontní mladík, zachumlaný do kožichu. Přesně neví, zdali miluje víc Gari nebo Noru. Obvykle je to Gari, za kterou marně brousí, dnes to spíš byla Nora. Obě mu dávají kouř, když za nimi pálí. Jistěže má moje plné sympatie. Jsou nesdělitelné. Věru nemá smysl ho nabádat – Roníku, vykašli se na ně, neběhej za nimi, svět bude krásný i bez nich, jdi svou cestou! Nemá to smysl. Marné běhání , marné běhání, to je věčný úděl mužského rodu, psího jako lidského. Mimochodem, tahle rada jistě napadla nejednu hlavu už dávno. A kdyby mužský lidský rod byl schopen se jí držet, lidstvo by vymřelo už někdy počátkem čtvrtohor. Když ony potvory jsou tak rychlé! Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz