2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

prosinec / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pátek 9.1. 2015,
  • Policie prý již obklíčila muže hledané kvůli útoku v Paříži
  • Pařížané si v poledne připomněli oběti teroristického útoku
  • Rusko stále neplní dohody z Minsku, tvrdí Jaceňuk a Merkelová
  • ČSSD a KSČM se neshodly na jménu příštího karlovarského hejtmana
  • Před francouzskou ambasádou v Praze lidé uctili oběti z Paříže
  • Zeman v dopise ukrajinistům zkritizoval Banderu a Šuchevyče
  • Praha si vyslechla nabídku k opencard, říká Krnáčová
  • Klienti H-Systemu nemusí vyklidit byty v Horoměřicích
  • Počasí v Praze: zataženo, 6°C
    
 border=
    Muslimové proti muslimům
    Rozumný postoj zaujal veřejně náš ministr zahraničí Zaorálek, když upozornil na to, že s radikálním islámem mají bojovat sami muslimové. Rozumný postoj s tou výhradu, že šance na vítězství umírněných je limitně blízká nule, můžeme-li soudit z historických příkladů.

    Intervence vždy skončily fiaskem. Intervenční neúspěchy byly velmi vydatnou živinou pro ruskou komunistickou ideologii – poměrně nejúspěšnější interventi proti komunistickému moru byli Čechoslováci, ale i ty znechutila neschopnost nekomunistických sil a z bojiště se stáhli. Američané v Korejské válce za cenu obrovských obětí dosáhli aspoň statu quo poté, kdy komunistická Čína proti nim nasadila takzvané dobrovolníky a oni se neodvážili použít atomovou zbraň. Což bylo dobře, jak se dnes ukazuje, protože by sice v Korei na severu byl normální prosperující stát, ale oni by měli atomovou válku na talíři dodnes. No a pak už byly jenom prohry, Vietnam, Irák, Afghánistán – a ze syrského dobrodružství vyklouzl Západ jen o vlas.

    Principiální nemožnost úspěchu intervence v konfliktu s charakteristikou občanské války lze i empiricky doložit. Regulérní armáda moderního typu má šanci jen proti jiné regulérní armádě. Což se ukázalo v Iráku, kdy porážka Husajnova vojska byla okamžitá a zdrcující. Jenže proti gerile má regulérní armáda jinou pozici, to poznal i Napoleon a za jeho španělského dobrodružství se slovo gerila zrodilo. Jenže Napoleon nebyl na veřejném mínění a tlaku tisku závislý. To hybatelé gerily moc dobře vědí.



    Teď už jen ideolog a hlásná trouba Putinovy propagandy Václav Klaus se opakovaně vyslovil proti pokusům o destabilizaci, nebo dokonce rozkladu Ruska. Ano, tak hluboko klesl. O destabilizaci Ruska se přece nikdo nepokouší a Klaus tupě reprodukuje ruské propagandistické žvásty určené domácímu publiku, protože venku by jim nikdo nepřikládal sluchu. Západ se jen pokouší odradit Rusko od dalších pokusů o revizi státních hranic, nic víc. Jeho pevný postoj zřetelně nese dobré výsledky. V zájmu Západu je spolupráce s Ruskem a ne jeho – navíc neuskutečnitelný – rozklad nebo destabilizace. Tím spíš, že je vnější hrozba oběma stranám společná. Mimochodem, na náznaky pokusů hrát na společnou strunu reaguje Alexandr Mitrofanov v Právu komentářem Do války po boku Ruska? Jeho úvahy jsou zajímavé a autor připouští jistou lákavost vidiny spolupráce. Vidí ale jednu zásadní výhradu, že jak radikální islamisté, tak ruský mainstream odmítají západní hodnoty. Má bezesporu pravdu. Otázka je, co bude mít v praxi větší sexapeal, zdali hodnoty, anebo mocenské zájmy. Zatím vždy převládlo to druhé.
    
 border=
    Strýc Podger v tropech
    Bývá zvykem podělit se s vámi po návratu z cest o příhody rázu nikoli heroického. Při mé letoře poněkud potrhlé jich nebývá málo, nicméně na Srrí Lance jich mnoho nebylo a tak skoro není o čem psát. Pravda, v hotelu v Anuradhapuře jsem zapomněl kalhoty, přesněji džíny – a přitom mám v živé paměti, jak jsem si je pečlivě vkládal do kufru, pěkně jsem je složil na třetinky a uložil je tam, jako když maminka pokládá děťátko do kolébky. No a v Polonnaruwě už nebyly. Možná samy odešly, jako kalhotový Houdini se prolomily ze zazipovaného kufru, nevím jaký vzaly osud. Kdo ví, co s nimi bude. Moje tělesné rozměry nepasují do sihnálských norem a tudíž by se do nich vešli Sinhálci dva až tři. Třeba se jim v nich bude dobře běhat.

    Poslední štaci jsme měli v Bentotě u moře, tam jsme se čtyři dny vzpamatovávali z namáhavého putování. Do hotelu jsme přijeli v deset v noci po osmihodinové cesty z vnitrozemí. Hotel poněkud neosobní, personál poněkud laxní, zkrátka, toto vše plus únava vyvolalo moji nelibost, takže jsem trochu pobíhal po recepci a máchal pěstičkami a hněval se.

    Hněval jsem se tak moc, že se mi sama od sebe zapnula baterka, součást výbavy mého iPhonu. Měl jsme ji v zadní kapse, ano, nikoli džín, ale lehkých letních kalhot, takže světélko mi na zadku zářilo jak maják a já tam běhal jako rozzuřený svatojánský brouček.

    Chudá to podgerovská žeň z tak dlouhého putování!