Čtvrtek 8.1. 2015,

USA požádaly Polsko o vydání stíhaného režiséra Polanského
Šéf OSN Pan Ki-mun přijal žádost Palestiny o začlenění pod jurisdikci ICC
Islamisté povraždili 12 lidí v pařížském sídle týdeníku Charlie Hebdo
V Česku není podle Chovance třeba zvyšovat bezpečnostní opatření
Kauza kolem Mynářovy vily poškozuje úřad prezidenta, říká Sobotka
Na východ Ukrajiny zamíří téměř 100 tun české humanitární pomoci
Praha začala sestavovat rozpočet, chce zastavit růst výdajů
Janoušek požádal ze zdravotních důvodů o přerušení trestu
Počasí v Praze: zataženo, občas sněholení, 1°C

Hon na Šakaly
Masakr ve francouzském časopise Charlie Hebdo je událost evropského dosahu. Georges David Wolinski byl génius formátem srovnatelný s naším Vladimírem Jiránkem – těžko srovnávat, ale představte si, že byl někdo odpráskl Jiránka, Kemela a aTea jako vzteklé psy. Předevčírem měl aTeo na Neviditelném psu obrázek na téma Islam Ante Portas. Má teď čekat na kulku mezi oči?
Jde o svobodu slova a jde o podstatu naší civilizace, která je úzce se svobodu spojena. Na stole leží papírek s otázkou, co s tím. Ti blbější mezi námi navrhují pást prasata v blízkosti mešit. Tohle může napadnout opravdu jen Okamuru.
Francie už jednou zažila vlnu teroru a pamětníci jsou dosud svěží. Příběh znají i Češi, pokud četli Den pro Šakala od Fredericka Forsyth, nebo aspoň viděli film podle románu natočený. Francie odcházela v šedesátých létech z Alžíru a tamní francouzští usedlíci, z významné části to byli vojáci, čelili vládnímu úmyslu terorem. Charles de Gaulle s nimi tehdy zatočil. Mimo jiné i státem provozovaným terorem. Vzniklo z toho pro Francii dlouhodobé trauma a mravní kocovina. Ale po OAS (Organizace tajné armády) se slehla zem a byl pokoj.
Bohužel, na hrubou košili platí hrubá záplata. Bohužel, zhovadilost strůjců druhé světové války zplodila v řádu odvety i zhovadilosti typu bombardování Drážďan a Hirošimy. Jenže jinak se ta válka nedala vyhrát. De Gaulle prostřednictvím nastrčených lidí v šedesátých létech legalizoval státní banditismus a teroristů se zbavil – pak se zbavoval svých banditů, ale to je jiná, velmi temná a složitá historie. Jenže jinak to nešlo. Ti, co nám zavraždili Wolinského, mají bránici dosud bolavou od smíchu nad aférou kolem údajného mučení, kdy šlo o sprchování a hrozby vrtačkou. To oni pod pojmem mučení znají hodně jiné prostředky. Znají je a používají. Přečtěte si znovu toho Šakala. Tam francouzská policie používá doslova mučení elektrickým proudem.
Hnusné? Strašně hnusné. Jenže je to válka a ta je vždycky hnusná a odpovědnost padá na toho, kdo ji vyvolal.
Zpátky ze Srí Lanky
Včera jsme se s Ljubou vrátili ze Srí Lanky – náladu jinak skvělou kazí ta šílená zpráva z Francie. Ze zážitků se pak vyloupne jen jeden, z posledních dnů, ty jsme trávili u moře – na vzpamatování po programu fyzicky dosti náročném. Kousek od hotelu a pláže vesnička Beruwala, silně muslimská – ve zdejší zátoce se vylodili před tisícem let Arabové a na skále tam dodnes stojí mešita na památku té události. Zdejší muslimové jsou milí vlídní lidé, samý úsměv, ani náznak nevraživosti vůči ďáblům ze Západu. Ovšem hlavní a v podstatě jediná tamní ulice je pojmenována na památku mučedníka Jasera Arafata...
To jistě neznamená nic fatálního, islamistický teror na Srí Lance patrně (zatím) nehrozí, v paměti je teror Tamilských tygrů. Z několika stran jsme slyšeli nadšené vyprávění, že v době nejtvrdších bojů (v Anuradhapuře nám ukazovali stopy po zásahu kalašnikovem na zárubni dveří buddhistického chrámku) se na Sinhálce všichni vykašlali, Američané že posílali zbraně Tamilcům a že jediný, kdo na základě telefonátu zdejšího prezidenta pomohl, byl Václav Havel, který vyslal letadlo plné zbraní a ty válku rozhodly. Je to bezpochyby legenda, ale důsledně tradovaná a na Srí Lance Českou republiku znají a vlídně pokyvují hlavami. Musíte ale mluvit se Sinhálcem a ne Tamilcem a ono se to na pohled těžko rozezná.