2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 8.1. 2015,
  • USA požádaly Polsko o vydání stíhaného režiséra Polanského
  • Šéf OSN Pan Ki-mun přijal žádost Palestiny o začlenění pod jurisdikci ICC
  • Islamisté povraždili 12 lidí v pařížském sídle týdeníku Charlie Hebdo
  • V Česku není podle Chovance třeba zvyšovat bezpečnostní opatření
  • Kauza kolem Mynářovy vily poškozuje úřad prezidenta, říká Sobotka
  • Na východ Ukrajiny zamíří téměř 100 tun české humanitární pomoci
  • Praha začala sestavovat rozpočet, chce zastavit růst výdajů
  • Janoušek požádal ze zdravotních důvodů o přerušení trestu
  • Počasí v Praze: zataženo, občas sněholení, 1°C
    
 border=
    Hon na Šakaly
    Masakr ve francouzském časopise Charlie Hebdo je událost evropského dosahu. Georges David Wolinski byl génius formátem srovnatelný s naším Vladimírem Jiránkem – těžko srovnávat, ale představte si, že byl někdo odpráskl Jiránka, Kemela a aTea jako vzteklé psy. Předevčírem měl aTeo na Neviditelném psu obrázek na téma Islam Ante Portas. Má teď čekat na kulku mezi oči?

    Jde o svobodu slova a jde o podstatu naší civilizace, která je úzce se svobodu spojena. Na stole leží papírek s otázkou, co s tím. Ti blbější mezi námi navrhují pást prasata v blízkosti mešit. Tohle může napadnout opravdu jen Okamuru.

    Francie už jednou zažila vlnu teroru a pamětníci jsou dosud svěží. Příběh znají i Češi, pokud četli Den pro Šakala od Fredericka Forsyth, nebo aspoň viděli film podle románu natočený. Francie odcházela v šedesátých létech z Alžíru a tamní francouzští usedlíci, z významné části to byli vojáci, čelili vládnímu úmyslu terorem. Charles de Gaulle s nimi tehdy zatočil. Mimo jiné i státem provozovaným terorem. Vzniklo z toho pro Francii dlouhodobé trauma a mravní kocovina. Ale po OAS (Organizace tajné armády) se slehla zem a byl pokoj.

    Bohužel, na hrubou košili platí hrubá záplata. Bohužel, zhovadilost strůjců druhé světové války zplodila v řádu odvety i zhovadilosti typu bombardování Drážďan a Hirošimy. Jenže jinak se ta válka nedala vyhrát. De Gaulle prostřednictvím nastrčených lidí v šedesátých létech legalizoval státní banditismus a teroristů se zbavil – pak se zbavoval svých banditů, ale to je jiná, velmi temná a složitá historie. Jenže jinak to nešlo. Ti, co nám zavraždili Wolinského, mají bránici dosud bolavou od smíchu nad aférou kolem údajného mučení, kdy šlo o sprchování a hrozby vrtačkou. To oni pod pojmem mučení znají hodně jiné prostředky. Znají je a používají. Přečtěte si znovu toho Šakala. Tam francouzská policie používá doslova mučení elektrickým proudem.

    Hnusné? Strašně hnusné. Jenže je to válka a ta je vždycky hnusná a odpovědnost padá na toho, kdo ji vyvolal.
    
 border=
    Zpátky ze Srí Lanky
    Včera jsme se s Ljubou vrátili ze Srí Lanky – náladu jinak skvělou kazí ta šílená zpráva z Francie. Ze zážitků se pak vyloupne jen jeden, z posledních dnů, ty jsme trávili u moře – na vzpamatování po programu fyzicky dosti náročném. Kousek od hotelu a pláže vesnička Beruwala, silně muslimská – ve zdejší zátoce se vylodili před tisícem let Arabové a na skále tam dodnes stojí mešita na památku té události. Zdejší muslimové jsou milí vlídní lidé, samý úsměv, ani náznak nevraživosti vůči ďáblům ze Západu. Ovšem hlavní a v podstatě jediná tamní ulice je pojmenována na památku mučedníka Jasera Arafata...

    To jistě neznamená nic fatálního, islamistický teror na Srí Lance patrně (zatím) nehrozí, v paměti je teror Tamilských tygrů. Z několika stran jsme slyšeli nadšené vyprávění, že v době nejtvrdších bojů (v Anuradhapuře nám ukazovali stopy po zásahu kalašnikovem na zárubni dveří buddhistického chrámku) se na Sinhálce všichni vykašlali, Američané že posílali zbraně Tamilcům a že jediný, kdo na základě telefonátu zdejšího prezidenta pomohl, byl Václav Havel, který vyslal letadlo plné zbraní a ty válku rozhodly. Je to bezpochyby legenda, ale důsledně tradovaná a na Srí Lance Českou republiku znají a vlídně pokyvují hlavami. Musíte ale mluvit se Sinhálcem a ne Tamilcem a ono se to na pohled těžko rozezná.