 |
Předvolební kampaň láme rekordy ve slabomyslnosti. Po internetu běhá anketa o nejpitomější billboard a věru, konkurence je silná, těžko vybírat favorita. Nicméně se nedomnívám, že je to známka úpadku demokracie v naší zemi. Pavel Šafr, který by umřel hlady, kdyby si nedal porcovaného Babiše ke snídani, obědu a večeři, už oznámil, že demokracie je u nás nejen mrtva, to hlásá už dlouho, ale dokonce je fakticky pohřbena. Usuzuje tak z faktu, že kandidující dámy ukazují na billboardech kejty a že Babišově hnutí Ano nikdo nevidí do karet. Došlo by k obnově demokracie, byla by exhumována, kdyby političky vklouzly do sukní po paty a kdyby se Babiš znovu chopil vidlí? Netušíme, vize demokracie je stejně neprůhledná jako Babišovo ANO.Ale vážně: jakmile něco působí ve stranickém politickém systému a strana to není, je to na pováženou a ostražitost je na místě. Tím spíš, že tu máme odstrašující precedens ve Věcech veřejných, kdy skutečně nastala situace, že se soukromá bezpečnostní služba zmocnila ministerstva vnitra.
Navzdory všem vnějškovostem si nemyslím, že je u nás demokracie pod drnem. Zůstává její základní princip, totiž soutěž. Ta je vidět i v naší superblbé předvolební mele. Blbá nebo chytrá, soutěž tam patrná je. Ovládá někdo média? Na otázku lze odpovědět jinou otázkou, do jaké míry média ovlivňují veřejný život? Viz prezidentskou volbu, kdy média většinově stály za Karlem, ale masy vsadily na Miloše.
Neporušeny jsou i další atributy demokracie, svoboda projevu, tisku, shromažďování, víry a samozřejmě podnikání. Nic z toho není ani stínem ohroženo a to je situace, která nemá v našich dějinách obdobu. Prožíváme éru naprosto bezprecedentní svobody a prosperity.
Možná že podle úsloví o pálícím dobrém bydle tak snadno žvaníme o demokracii pod drnem.
Což neznamená, že struktury mimo politické strany, a Babišovo ANO je zatím jediné úspěšné, nebudí neklid právě svou neprůhledností a nestandardností. Zvláštní ale je, že politická strana prolezlá korupčníky a lobisty takový neklid nevyvolává -protože je standardní.
Na posledním kongresu ODS předseda strany Fiala vyslovil naději, že od strany snad odpadli všichni ti, kteří na ní parazitovali a přivedli ji ke zkáze. Byla to slova pěkná a zároveň trochu dojemná. Ona ta ODS ani ČSSD nemá mechanismy, jak gaunerismus detekovat a likvidovat. Má demokratickou strukturu, respektuje presumpci neviny a dokud dotyčný není soudně vyřešen, je na něho pohlíženo jako na nevinného. To jsou zásady správné, demokratické ovšem pro partaj nebezpečné. Toto je šance pro subjekty bez standardní demokratické struktury. Mohou fungovat účinněji a mohou aktivovat samoočistné mechanismy. Trvalé řešení přinést ovšem nemohou, protože závisejí na míře slušnosti a osvícenosti toho, kdo je v čele.
Nicméně je to legitimní vývojový stupeň, reagující na nějakou situaci a nabízející alternativu.
Přičemž vývoj, to je další znak životnosti systému označovaného za demokracii.
|
V psích hrách se nevyznám, mají proměnná pravidla. Loni jsem věděl, že se na procházce s Norou – v druhé polovině roku - někde objeví jablko. Nora ho umí nalézt kdekoli a jistě by ho našla na severním pólu nebo na Sahaře. Jenže letos, nulový zájem. U nás v ulici je parcela, roste na ní planá jabloň, popadaných jablíček se tam válí spousta, ale Nora nedbá.
Vysvětloval jsem si to příchodem Gari, nového elementu. Až dnes...
Hluboce v lese, jablíčko kde se vzalo, tu se vzalo, Nora v plné formě, pohazovala jím do výšky, metala do dálky, kutálela ho. Pravda, Gari v tu chvíli byla někde jinde. Že by přece faktor?
Námět pro výzkum typu „vědci zjistili, že...“
Ve výzkumu se pokračuje. Mohl bych, napadá mě, požádat o grant!