Nicméně, zpět k oné otázce, zdali se země opravdu mění k lepšímu a pokud ano, pak čí zásluhou. Podstatný je odraz ode dna a růst HDP. Je to magický pojem, tohle HDP. Nikdo z nás ho neviděl, je to něco jako Rýbrcoul, víme ale, že má velkou moc a že je žádoucí, aby se mu dařilo dobře. Na jeho stavu odvisí blbá nebo méně blbá nálada. Rýbrcoul se usmívá, HDP roste a lidi hned kupují auta a obchod ne zrovna kvete, ale neusychá. A to, prosím pěkně, růst DPH je před veřejností v podstatě tajen, zřejmě částečně z cudnosti, částečně proto, že je to pozitivní zpráva a takové do novin nepatří.
Ubylo skandálů na vládní úrovni. Policisté dělají šťáry na magistrátech a ministerstvech, ale úřad vlády nechává Urna na pokoji. I to je změna k lepšímu. Stát řídí osoby k tomu povolané, nikoli premiérské sekretářky úkolující vysoké důstojníky tajné služby. Chvála bohu. Hádky uvnitř koalice jsou, ale zatím vždy vyzněly do ticha. V poslaneckých lavicích nadále zasedají odbojníci, ale zatím se jim nepodařilo sestřelit vládu, jako se to stalo Mirku Topolánkovi z vlastních poslaneckých křesel. To vše navozuje náladu takřka idylickou a v tomto smyslu slogan o změně k lepšímu nelže.
Ano, to je užitečná změna a ještě užitečnější by bylo, kdyby se to nedalo klasifikovat jako změna, ale bylo to normální. Ale na to si ještě budeme muset nějakou dobu počtat.