Je to epizoda s prvky komiky a zároveň dokladuje složitost a často i nesmyslnost fungování továrny na zákony. Poslanci ze sebe nedělají blby, když poukazují na to, že netušili, o čem se vlastně hlasuje. Sama hlasovací procedura se všemi návrhy a protinávrhy a doplňujícími návrhy je tak komplikovaná, že lidský omyl je nevyhnutelný.

Něco ale záhadou zůstává, především to, co vedlo poslance Urbana, aby vlastní straně takovou patálii přivodil. Tentokrát v tom asi nebyly Babišovy dlouhé prsty, protože ministr financí nejvíc křičí, že rozpočet přijde o peníze. O věci se má hlasovat znovu. Tím vzniká další problém.

To nové hlasování je za hranou ústavnosti. Vzniká zde precedens – bude se i napříště hlasovat tak dlouho, aby se to předsedovi vlády líbilo? Mají poslanci vlastní hlavu (měli by mít, tak je to v ústavě), anebo to jsou marionety svých stran? Z frašky se může stát drama, záleží na tom, čí zájem je v pozadí.

Vědci zjistili
Je kupodivu, co všechno vědci zjistili! Dnes čtu na Novinkách, že tým amerických vědců, jistě na bázi masivního peněžního grantu, zkoumali chování 36 psů a zjistili, že psi dokážou žárlit jako člověk. K témuž objevení by došli, kdyby se zeptali nejbližší babičky která na rohu venčí svého ňufíka. Zpráva cituje doktorku Christinu Harris, profesorku s University of California, San Diego. Když čteme její profil, zjistíme, že paní profesorka zkoumá i to, proč se smějeme když nás někdo lechtá a jestli závist ovlivňuje politickou orientaci. Ach jo.

K té žárlivosti: Nora žárlí, když se Gari šmrdolí kolem pejska Cifa a honí ji od něho pryč, ale když si pejsek Cif dovolí na Gari, sprdne ho na tři doby a honí ho pryč. Napsal bych o tom studii a možná dostal aspoň docenturu na UCSD..