Zeman je teď předmětem útoků OIC a napadl ho generální tajemník Mádání. Je dobře si připomenout, že Organizace islámské spolupráce sestává z 57 členských států a snaží se být kolektivním hlasem islámského světa. Očekávali bychom tedy od ní, že odsoudí terorismus, že vyhlásí džihád (nebo něco podobného) vůči militantním extremistům, že se distancuje od teroru, vražd a únosů. Nic takového se neděje. Organizace se opřela do Miloše Zemana, kterému se vraždy, xenofobie a teror nelíbí.
Dodejme ještě že organizace Economist Intelligence Unit žádnou zemi OIC neoznačil za úplnou demokracii a jen 3 země z 57 jsou nefunkční demokracie. Zbytek jsou autoritativní nebo hybridní režimy. Freedom house označil tři státy za svobodné, pokud jde o organizaci Reportéři bez hranic zkoumající svobodu tisku označil za uspokojivou situaci jen v Mali a Surinamu, všude jinde jsou vážné problémy. Zpráva je z roku 2010. Od té doby islamisté situaci v Mali významně zhoršili.
Je třeba podpořit prezidenta Zemana v jeho postoji. Svým postojem se zásadně vymyká z mnichovanského postoje Evropské unie jako takové, kde v servilitě vůči islamismu vede prim Francie, z důvodů čistě obchodních. Téma to naprosto není akademické, situace se zhoršuje rok od roku, napětí stoupá a Zemanova zásluha je tom, že nám nelže do kapsy a nazývá věci pravými jmény. Že o nepovede k ničemu pozitivnímu je věc druhá, ale aspoň to někdo řekl.
V lese je ale pořád ještě příjemno, vždyť ta vedra trvají jen pár dní. Ale dostat se do lesa, překonat těch několik stovek metrů od našeho domu do lesíka zvaného Cíp, to je ten problém... Ve středu mají začít bouřky a pejskům bude zase líp.
Ale neskuhrají, to je vlastnost lidská. Skuhráme a nikdy nejsme s počasím stoprocentně spokojení.