 |
Opoziční lídr Miroslav Kalousek zmírnil podmínky své nabídky, že jeho strana TOP09 podpoří hlasování o fiskálním paktu. To vyžaduje ústavní většinu a bez opozičních hlasů přijat být nemůže. Zatímco Sobotka chystá přijetí jaksi na oko, tedy přijetí s tím, že podmínky budou platit na svatého Dyndy, Kalousek v první verzi postavil šibeniční termín leden 2015, teď hovoří o roce 2016 a snížení deficit na 1,25 procenta HDP. Vláda jíž byl ministrem financí dluh srazila až na 0,3% HDP, ale přivolala na sebe obecnou nenávist. Současná vláda znovu vytváří iluzi blahobytu novým i dluhy.
Je to přirozeně hra, jako mnohé ostatní kolem fiskálního paktu. Jako exportní země úzce závislá na obchodu uvnitř Unie máme zájem na tom, abychom fungovali ve standardním prostředí. Členství ve fiskálním paktu je součástí evropského standardního prostředí, ať už to znamená cokoli a ať se to líbí komukoli. Všelijaké výkruty a extrabuřty vyvolávají neklid a nedůvěru a mají škodlivé důsledky. Kalouskovi jde viditelně o to, aby se držel v popředí veřejného zájmu, zejména před volbami. Ty jsou sice jenom evropské a pro muže z lidu tudíž nezajímavé, ale je to důležitý ukazatel toho, jak si která strana stojí. Výzkumy jsou pěkné, ale jen volby platí. Proto Kalousek otevírá otázku podmínek přijetí zákona právě teď. Jakkoli jsou jeho podmínky nereálné protože neakceptovatelné partnerům, svůj účel to splnilo, Kalousek je zase vidět a opakuji, to je od něho chytré. Otázka je, jak se to projeví ve volbách. Pltí „to je blbé, to ne bude líbit“. Jak jsme zde předpokládali dávno před volbami, ODS naskočila na eurospektickou vlnu, co jiného jí po tolika skandálech a tak strašném propadu zbývá? Ve výbavě teď má i Jarka Nohavicu a jeho píseň „na euro seuru“.
To je tak blbé, že se to musí líbit, jen škoda, že se toho účastní tak jemná vtipná bytost, jako je Jarek Nohavica.
Havlíček napsal: Nechoď, Vašku, s pány na led!
Umělec si má politika držet od těla zdéli hole a už vůbec mu nemá lézt do eurodele.
|
|
Po třech létech práce vyšel v sobotu první svazek mé trilogie Tajemství pěti světadílů, nazvaný Pán vzduchu. V lednu 2015 bude následovat Pán země (už je to napsané) a v červnu téhož roku závěrečný díl Pán moří, který píšu.
Jde o sci-fi v žánru steam punk, tedy odehrává se to ve fiktivním devatenáctém století, kde jsou báječné supertechnické vynálezy, vše na parní pohon (a na vulkanit...). Navazuju zde na dílo Julese Verna a jde tu o největší zápas s padouchem ohrožujícím samu existenci světa. Jak jinak! První díl se odehrává v Evropě a Americe , druhý v Africe a v hlubinách Země a třetí bude v Asii (to právě píšu) a Austrálii. Antarktidu Verne nevnímal jako samostatný kontinet a toho se držím i já.
Tady dole na fotce držíme knížku s programovým ředitelem Ondřejem Müllerem, který má na knize nemalou zásluhu, to on si vymyslel Verneffky, osm převyprávěných verneovek, a moje Tajemství na Verneffky přímo navazuje. Takže jsme na Světu knihy knížku pokřtili a od pondělka pokračuju v práci. Uvažujeme i o převodu do comicsu, ale to je věc (snad) nepříliš vzdálené budoucnosti.
