Pokud by došlo k mobilizaci postojů a upevnění stanovisek, měla by anexe pro Západ pozitivní vliv. Připomeňme, že únorový puč v Praze v roce 1948 byl součástí spouštěcího mechanismu, který vedl ke vzniku NATO a právě tato vojenská aliance se svými rozhodnými postoji dokázala zadržet komunistickou expanzi v Evropě a nakonec vedla k vítězství západních hodnot. Bohužel, až po dlouhém skoro půlstoletí.

Toto srovnání ale musíme rychle opustit. Československo bylo vyspělý industriální stát s hlubokou demokratickou tradicí, když se ho komunisté zmocnili a přivedli ho postupně ke zbídačení. Ukrajina je stát politicky rozvrácený, hospodářsky na huntě, ohrožený i vnitřně extremismem, který je momentálně snad percentuálně málo významný, ale to byly všechny ty nacismy a fašismy a komunismy na začátku taky. Schyluje se k asociační dohodě a je to zřejmě proces nevratný. Na Ukrajině asociační dohody, politické a později hospodářské, vyvolají nereálné naděje, které Evropa není schopna splnit. Riskují tedy oba velcí hráči. Západní Evropa riskuje, že si uváže na nohu neúnosné břemeno, a Putin, že ho ukrajinská hra zatlačí do izolace, ani Rusko už nemá dost síly na to, aby hrálo roli supervelmoci. Rozumná dohoda obou je tedy v objektivním zájmu. Než k ní dojde, pokud k ní dojde, ale bude vyžadovat dlouhou dobu vyplněnou gesty a kontraproduktivními tahy.

Obama a Putin
Podle amerických výzkumů si americká veřejnost myslí, že je Obama měkčí lídr než Putin. Jistě jsou to výsledky podložené. Oni ti nedemokratičtí vůdci jsou vždycky vizuálně silnější než demokratičtí předáci. Ani Putin by si nemohl dovolit zmasakrovat svého strýce a jeho rodinu a z tohoto hlediska byl nejsilnější předák ugandský Amin, který porcoval své protivníky, pojídal je a co nesnědl, skladoval v ledničce. Ona ta síla není všechno. Jde o to, jak hodnotné životy žijí lidé v té či oné společnosti a zatím spíš utíkají Rusové z Ruska ven, než by se stěhovali Němci a Francouzi a Češi a Slováci do Ruska.

Já jsem tady
Jest tré způsobů, jak přivolat Noru a Gari. Lze to hlasem. Zavolám Noro a přiběhne Nora a Gari. Zavolám Gari a přiběhne Nora a Gari. Na krátkou vzdálenost (proč nemá čeština slovo pro krátkou vzdálenost, něco jako krátkenost, nebo tak něco) stačí zacvakat žabkou. U klíčů máme krabičku s cvakacím dýnkem a pejskové na to slyší velmi dobře. No a jaksi nejodbornější je píšťalka s vysokým tónem, ta funguje i na značnou vzdálenost a není třeba hulákat po lesích.

Takže se stane, že oba jsou někde rozběhlí a já zapúískám. Přiběhne Gari, dostane ňamku a sedí mi u nohy. Nora ještě někde něco řeší. Zapískám znova. Ale Gari mi zaťuká tlapkou na nohu:
“Ale já jsem tady!“
Však já vím, Garinko, že jsi tady. Jak bych mohl nevědět... A dám jí ještě jednu ňamku, odměnu za horlivost.