 |
Švýcarsko neotevře Chorvatům svůj pracovní trh, třebaže se k tomu zavázalo dvoustrannou dohodou. To je první dílčí důsledek referenda, které se těsnou většinou vyslovilo pro utužení přístupu k imigraci. Švýcarsko v Unii není, ale tento geografický trpaslík, avšak ekonomický chlapák jako by v ní byl, především má volný přístup na její trh.
Pro Unii je to z mnoha ohledů prekérní situace.
Vítězství populismu povzbudí – povzbudilo – souvěrce i v jiných, tentokrát už členských státech Unie. A taky dalo návod, u nás to vidíme zcela jasně. Je třeba podporovat ideu referenda jako vrcholu demokracie. Okamura se s tímto nesmyslem už dostal do parlamentu a pokud bude nová koalice dělat stejné seky, jako je dělala ta předchozí, Okamurova píšťala zmámí ještě větší počet hlodavců.
To ovšem je hrozba zprostředkovaná a dlouhodobá, přinejmenším střednědobá. Na pořadu dne bude odpověď Unie.
Bude se exponovat ve prospěch nového člena? Šlápne dvojice Německo – Francie na nohu Švýcarsku kvůli Chorvatsku? Šlápnutí, to by byly ekonomické sankce, nikoli jenom nějaké plechové vyjádření Evropského parlamentu a doporučení toho či onoho výboru. Je to střetnutí kdo s koho, s předvídatelným výsledkem.
Těžko si představit, že to dopadne jinak než diskutovanou a oficiálně odmítanou dvourychlostní Evropou. Dopadnout to tak musí, protože ve skrytu to tak je. Všechna zvířata jsou si rovna, jenomže některá jsou si rovnější než ta jiná. Chorvatsko, a samozřejmě i Česko, patří mezi ta jiná. I kdyby se jiní spojili, ty rovnější nepřekonají.
Pro naši politickou scénu by to mělo být varování a tím i doporučení, aby se neopakovala chyba, kdy parlament v záchvatu podlézavosti módnímu trendu změnil ústavu a zavedl nebezpečný nesmysl zvaný přímá volba prezidenta. Ta vyvolala nesnáze a v budoucnu vyvolá jistě i velké nesnáze. Vládnutí skrze referenda by vedlo k sebevražedným nesnázím.
|
Ano, táhnou, ale jaké? Tak třeba má Nora ve zvyku dělat horníka na svém pelechu – křesílku. Sedne si zády do místnosti a buší tlapami do opěradla, podobně jako když si kočka brousí drápky. Dělá to dost dlouho, někdy s tím přestane, když jí řekneme „to stačí“. Tak tohle se Gari naučila rychle.
Střih. V garáži máme v koutě takovou vyzděnou vaničku a nad ní sprchovou baterii s hadicí. Zabahněný pes se vrátil z procházky, šup s ním do vaničky. Nora dělá ksichty. Ta Nora, která bez váhání vletí do ledového potoka nebo do louže, vzpouzí se vlažné vodě z hadice. Gari, když se poprvé seznámila s tímto zařízením, byla nadšená. Vždyť je to příjemné, teplá vodička na tlapkách a na bříšku.. Doslova se hrnula do sprcháče.
Hádejte: kdo koho ovlivnil, který příklad je atraktivnější?
|