Aféra zůstává nicméně záhadná, jedno ale jasné je – palestinská stížnost u evropské takzvané ministryně zahraničí Ashtonové na českého velvyslance v Izraeli Tomáše Pojara je jasná odveta na to, že Češi nechodí kolem pražského skandálu po špičkách. Pojar navštívil univerzitu v osadě Ariel na okupovaných územích a to se stalo záminkou ke stížnosti. Jdou na to chytře, dobře vědí, že u Ashtonové dojdou porozumění. Otázkou je, jak daleko to porozumění půjde. Palestinci žádají, aby se Evropská unie "otevřeně distancovala" od cesty českého velvyslance a "přijala opatření, které zabrání zástupcům EU podkopávat unijní úsilí".
Vyjednavač neexistujícího státu si tedy osobuje právo diktovat skutečnému velvyslanci skutečného státu ve skutečném státu, kam smí a kam nesmí jezdit, a zároveň si osobuje právo navrhovat "opatření". Pak už by bylo možno bádat nad tím, kde je vlastně zdroj české politiky, zdali v Bruselu anebo někde v nějakém teroristickém bunkru. A to vše proto, že takzvaný velvyslanec neuměl zacházet se semtexem a že se našly ilegálně držené zbraně.
Jak se to stalo? Že by snad spadla ze schodů? Takovému vysvětlení bych přikládal váhu, kdyby se bála chodit ze schodů dolů, ale s tím očividně nemá problémy. Navíc, v Břežanech, jak už jsme psal, se nebojí použít schodiště z garáže do přízemí a problémy začnou až při cestě do patra.
Kdyby tak uměla mluvit, aby nám to pověděla! Jenže na druhou stranu, kdyby uměla mluvit, to by bylo pořád keců a repetění. Takže ať je to při starém, ono to s těmi schody pomine, včera večer už běhala normálně.