 |
Parlament je továrna na zbytečné zákony – v tom byl zajedno Václav Klaus, který je musel podepisovat, s Milošem Zemanem, který je bude muset podepisovat (a jen někdy to odmítne, jako když vrátil onu nehoráznost solárního typu). Krom toho je to výrobna tunelů pro kamarády kamarádů – celý solární byznys patří do této kategorie.
Takže ten proces vypadá následovně. Prostřednictvím promazaného soukolí ve sněmovně se schválí zákon. Pokud se neschválí, nevadí, znění se dá změnit a platí to, co vyjde tiskem, bez ohledu na to, zda to bylo schváleno nebo neschváleno. I toto se mnohokrát stalo, mnohdy se o tom psalo, ale nic se s tím nedá dělat. Takto se sociálním demokratům podařilo protlačit zaručený zisk pro solární byznysmeny, to je čistě oranžová akvizice a nikdo jim to neodpáře, až na to, že je to každému jedno a lidi je stejně budou volit. Současná vláda se pokouší hrozivé následky tohoto triku napravit, načež následuje, jako už mnohokrát – arbitráž.
Náprava je vždycky retroaktivní, to je součást principu nápravy. Nelze napravovat futuroaktivně, vždycky jen retroaktivně. Takže ten scénář, schematicky:
Vymyslí se podfuk, zaangažují se poslanci, ti to protlačí do sbírky zákonů, je z toho skandál, lidi řvou, nastává náprava, následuje arbitráž a zaplatí to daňový poplatník.
Všimněte si, že i poslední případ tohoto druhu, kdy filuta poslanec se pokusil protlačit naprosto nehoráznou výhodu pro solárníky, je charakterizován jako omyl.
To nebyl omyl. To byl podfuk. Zeman ho svým vetem stopnul. I on má své světlé chvilky.
Což nic nemění na faktu, že solárníci přesně podle scénáře zahájili arbitráž proti státu, který takový scénář trpí. Dalo by se říct dobře mu tak - kdybychom to nemuseli platit my.
|
Někdy musím zaznamenávat smutné zprávy a tahle je právě taková. Ztratila se Kvanu, fenečka rodu husky, nástupce stařičké Bettinky, která odešla do psího ráje brzy poté, co k nám přišla Nora. Její paní se domnívá, že ji napadlo divoké prase. Viděla ji naposled nedaleko jezírka na Zvolském potoce, tam ji zmizela, slyšela ji pak štěkat a od té doby se po ní slehla zem. Prasat je v lese skutečně hodně, i já s Norou takovou dvojici potkal a sousedka potkala začátkem týdne bachyni se dvěma selátky.
Je to hodně smutné. Kvanu je milý pejsek (pořád doufám, že někde je...), na obojku měla štítek se jménem a telefonním číslem, je čipovaná... Snad se někde vynoří, snad u někoho je. Můj první pes, vlčák Gordon, byl taky na bytě až v Radlicích celý týden, v době před internetem a mobilními telefony. Ale zatím ani internet, ani mobil nedovedly Kanu přivést domů.
|