Problém je v tom, že vlastně nevíme, co se děje, krom toho, že je náměstek Vladimír Šiška ve vazbě. Neoficiálně víme, že snad měl nabídnout úplatek firmě, která dvacet let spravovala software na výplatu sociálních dávek a ten fungoval, načež firmu odsunuli, zadali nový software jinam a ten dodnes pořádně nefunguje. To „jinam“ je firma, kde byl Šiška společníkem. A také Drábek. Během dne se u mikrofonů a kamer střídali politici jako apoštolové na orloji a vyjevovali stanovisko. Stanovisko k něčemu, co pořádně neznáme. Soud měl jistě dobré důvody, když Šišku poslal za mříže vyšetřovací vazby. Je tu ovšem ještě jeden rys celé věci.
Když sebrali Ratha s dnes už legendární krabicí pod paží, ukázalo se, že ho nachytali pomocí odposlechů. Už tehdy se říkalo, kdo všechno je asi odposlouchávám a že leckterý potentát se bojí doma a v kanceláři promluvit. Dnes už víme, že odposlouchávali taky Šišku. Není důvod k domněnce, že je poslední.
A zde jsme u jádra věci. Podle jakého klíče se tahá za páky, uvolňující závěs, aby spadla klec? Rath byl nepříjemný opoziční politik. No a Drábek je člověk z TOP 09, která se dosud honosila neposkvrněností. Dobrý základ pro všelijaké teorie.
Možná je to úvaha pošetilá a připomíná úsloví o trávě, kterou slyšíme růst. Teorie, nic si nenalhávejme, vyvěrá z nedůvěry ve férovost čehokoli v tomto stát, včetně boje proti neférovosti.
Je to nedůvěra, nic si nenalhávejme, která má reálné důvody.
Tuhle disciplinu jsem vždycky učil ve Vojanových sadech na Malé Straně v Praze. Takže jsme se tam s Tomášem vypravili, měli foťáky, kameru, stativ, všechno rozmysleli a připravili, já se postavil, nasadil učenecký výraz obličeje, načež přiletěla helikoptéra a posadila se rovnou na nás. Možná hledali termovizí scíplou kočku v tamním rybníčku, čert ví, ale kroužila nad námi a kroužila.
Vyčkali jsme, až jí došel benzín, vždyť taková helikoptéra musí mít ohromnou spotřebu. Měla velkou nádrž, potvora, ale přece jen ji vysála a odletěla. Já nasadil učenecký výraz, Tomáš spustil kameru, načež se ozvala sanitka. Zřejmě někoho z té helikoptéry trefil šlak a kdo ví kde bydlel, ona je ta Malá Strana taková hodně proklikacená, sanitka kroužila a troubila a sirénovala. Nakonec nešťastníka nalezla a s vítězným rykem odjela.
Já nasadil učenecký výraz, Tomáš spustil kameru, načež začala zkouška sirén. Po celé Praze.
Navzdory tomu jsme natočili čtyři díly po čtyřech minutách!