Není známo, jak dlouho bude zákaz trvat, nejdřív prý "několik dnů", pak se z toho vyklubalo možná i několik týdnů. Právě tak není zřejmé, co si vláda od zákazu slibuje. Předpokládá, že se během těch "několika dnů" či týdnů podaří propátrat a prozkoumat veškeré skladové zásoby tvrdého alkoholu? Spíš to vypadá, že jde o okázalou akci, která má vyvolat dojem, že vláda má situaci v rukou. Všechny prostředky, i ty zdánlivě beznadějné a zoufalé, jsou v dané situaci nutné. Realizace zákazu, tedy vymáhání, bude ovšem krajně nesnadné. Poměrně snadno to půjde tam, kde je pravděpodobnost výskytu pančovaného alkoholu nulová. S nadsázkou, z alkoholu zakoupeného u baru v hotelu Hilton velmi pravděpodobně neoslepnete a tam ho zcela určitě prodávat nebudou.
Přitom je zřejmé, že černý trh s alkoholem je prakticky nezvladatelný problém. Jde o zboží s nulovými výrobními náklady, naprosto neúměrnými prodejní ceně. Je to aktivita na úrovni hazardu a prostituce, jedno i druhé je nezvladatelné a všechny pokusy o omezení nebo dokonce zákaz ztroskotaly.
Toto vše není argument proti poslednímu vládnímu opatření. To, co se děje, je tak strašné, že tu a tam se stejně velkou pravděpodobností budou zákaz respektovat. Problémy nastanou v nálevnách té nejnižší kategorie. Navíc problémy budou mít lidé, kteří si na denní dávky tvrdého alkoholu navykli. Cena tudíž prudce vzroste. Kdo dá na modlení, může doufat ve dvě věci: že se policii podaří zjistit zdroj jedovatého pití a že během doby, co prohibice potrvá, se mafiózní struktury neprohloubí, neupevní a ještě více neprorostou do státní správy, jak se to za prohibice stalo v Americe.