I kdyby to tedy tak bylo, tak čtyřicet bez pěti je pětatřicet, děleno čtyrmi jsme bezmála devět mega za rok. Úplatky jsou nezdanitelný příjem, takže devět mega je skutečně devět mega. Kdyby dejme tomu podnikatel (v pravém slova smyslu podnikatel, ne majitel bordelu nebo dýler s drogami) vydělal devět milionů korun, čtyři a půl milionu by z toho šlo na provoz státu, mimo jiné i na senátory jako je exsenátor Novák (trochu demagogie si snad v tomto případě dovolit můžu). Nicméně, bez přehánění, úplatky se opravdu nedaní, takže devět milionů je devět milionů do kapsy. Když devět milionů vydělíme dvanácti, vyjde nám plat sedm set tisíc měsíčně nezdaněných. Řečeno s Paroubkem, kdo z vás, pánové, na to má. Šli byste za sedm set padesát lepit pytlíky? Já bych si to na nějaký čásek střihnul. Ale holt musel bych být nejdřív senátor. Ano, toto je myšleno vážně, ale převážně nevážně. Na pozadí případů jako je tento čtu hlubokomyslné úvahy o krizi kapitalismu a o tom, zdali vyznavači kapitalismu ztrácejí víru v kapitalismus, jako komunisti ztratili víru komunismus koncem osmdesátých let.
Skutečnost je jiná. Kapitalismus je v pořádku, pokud jím myslíme svobodu podnikání, jednání, myšlení a politického života. V nepořádku je politická nadstavba, jejíž je Novákův příklad jasnou ukázkou. Dokonce křišťálově jasnou, až na to, že vrhá temný stín.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Je to bojovník s Rossiho srdcem. Vymetla se a hned zase byla na kolech, tedy na nohách a hnala to dál plnou rychlostí. Byla, pravda, drobet zablácená, takže i ta Nechuta na ni platila.
No a Ušoun, to je přízvisko, které platí pořád.