Laicky je těžké posoudit efektivitu budované protiraketové obrany. Lze ji posuzovat jaksi analogicky: Žádná obrana není stoprocentní. Tuplem to platí o obraně protiletecké – a přesto se každá ozbrojená moc světa o protiletadlovou obranu snaží. A jelikož jsou na světě rakety, je povinností zodpovědné ozbrojené síly se přinejmenším snažit o obranu protiraketovou, takto prosté to je. Hrozba ze strany islamistického fanatismu reálná je. Naposledy ten fanatismus vraždil dnes.
Protesty Moskvy jsou absurdní a politováníhodné. Logicky je nelze obhájit jediným argumentem. Jsou směrovány hlavně vůči domácímu obyvatelstvu, ve kterém je živena idea „nepřátelských cizáků ze Západu“.
No, konec konců, ten český postoj, který nakonec vedl ke zbabělému ústupu ze společné obranné iniciativy. Má s tím ruským postojem mnoho společného.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Včera mě takhle kontrolovala v poli řepky, už jsme u o něm psal. Rostliny jsou vzrostlé, mám je po prsa, polem vede uzoučká cestička, den ode dne víc připomínající tunel. A najednou z toho tunelu se vyřítí, ne, ona doslova vystřelila, tedy Nora, a plnou rychlostí mě nabrala do levé nohy. Ani jeden, ani druhý jsme neměli čas uhnout. Naštěstí to šlo trošku na stranu, bůh ví, jak bych dopad, kdybych to dostal napřímo. Nora přece jenom váží svých jednadvacet kilo. Byla to rána, Nora ani nekvíkla. Měl jsem starost, jestli se nerozpadne na dva kusy, ale nerozpadla. Má tuhou podstatu, ani nekulhala. Snad mě bude příště kontrolovat opatrněji. Žádné následky tělesné ani psychické ta srážka neměla. Soudím tak z toho, že po návratu jsme sehráli partičku norského fotbalu (tahanice o balón s tahacími lany) a nechali toho až po setmění.