 |
Davida Ratha policie sebrala za okolností vymykajícím se schopnosti uvěřit: s krabicí se sedmi mega v podpaždí a bubeňákem v kapse, to je jako výjev z gangsterského filmu staršího data. Však také nejeden komentátor vyslovil podiv, že tak inteligentní muž jako je David Rath se nechal takto dětinsky nachytat, když přece každý ví, jak se úplatky správně dávají a dostávají. Jsou nezachytitelné a neprokazatelné. Takový Stanislav Gross se nemusí ohánět bubeňákem při vysvětlování, kde přišel ke svým stamiliónům. Střílejí po sobě jen kamarádi jiného obhájce chudobných, Grossova nástupce Jiřího Paroubka. David Rath prokázal beznadějnou korupční zaostalost.Mnoho lidí se raduje, ale je to radost pochmurná. Petr Nečas vyslovil přání, aby lidi nestrkali všechny politiky do Rathova pytle. Jenže všichni politici se zasloužili o to, že tu jsou takové poměry, že Rathova aféra mohla vůbec vzniknout. Pro zprůhlednění manipulace s veřejnými penězi neudělal Nečas a jako reformní antikorupční tým nic, co by stálo za řeč.
Ratha tedy chytili, už není hejtmanem, je jenom poslancem. Václav Klaus vyjádřil uspokojení nad policejním zásahem. Je dobře, že hlava státu policisty podpořila. Budou podporu potřebovat. Že se poměry k lepšímu obracejí, to uvidíme až za nějaký čas, až se ukáže – ne snad, že bude Rath sedět, to je věc vyšetřování a soudu a zatím je jen podezřelý a nemáme právo ho za nějaké mříže strkat. Ž se ukáže, že členové týmu Ratha odhalujícího budou za úspěch pochváleni, odměněni, povýšeni a že se za roček, dva s nimi u policie ještě setkáme.
V naší zemi to chodí tak, že se spíš dá čekat, že budou vyhozeni a skončí v nějaké detektivní agentuře. Třeba té, co patří bratrovi Víta Bárty.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
|
Nora už podruhé zažila čtrnáctidenní odluku, poprvé to bylo na přelomu roku a teď na jaře zase. Už tedy ví, že život není peříčko a že se vše ne vždy odehrává podle jejích představ. Byl jsem zvědavý, jestli nezapomněla na své první velké zklamání – sousedi u nás v ulici už úplně dokončili dlažbu na pozemku a z chodníku zmizel i poslední zbytek hromádky štěrku. Jde o tu hromádku, na kterou Nora vždycky vyběhla, dělala velikou a vyžadovala obdivné výkřiky a ňamítko. Jeviště zmizelo. Ovšem zmizelo fyzicky z chodníku, nikoli ze vzpomínky. Z Nory se stala vyhaslá divadelní hvězda, která vzpomíná, jak jí ctitelé vrhali kabáty pod nohy když pršelo a vypřahali koně a sami táhli kočár. Běží na místo, kde hromada byla, postaví se tam a rozhlíží se.