Děkujeme , odejděte
Tvrdou ruku s výhradami v měkké rukavičce prokázal tvrdě nesmlouvavý, leč pružný až na hranici měkkosti premiér Petr Nečas v jednání s odcházejícími lékaři. Dvě miliardy se podařilo vyšťárat v systému, kudy propadají stovky miliard bez reálné kontroly. Ty se nějak zpátky do systému nasypou. Nicméně, nepůjdou všechny ty peníze na zvýšení platu těch lékařů, kteří vyslali do ulic výstražnou černou sanitku s výzvou lidé umřete, když nám nepřidají. Jen část přijde na zvýšení platů. Ale ne všem, Nečas neslíbil, že budou přijati všichni lékaři zpět.

Je to groteska čistě kocourkovského ražení. Těžko charakterizovat postoj lékařských odborů. Drzost? To jistě, ale to mají všechny odbory v popisu práce. Spíš zabředlost do roku 1970. Vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dnes už nesouvisejí s rozhodnutím strany a vlády, to si měly odbory uvědomit dřív než černou sanitku do ulic vyslaly. Výpověď je právní akt. Není to cár papíru. Není to legrace na dětskou nástěnku. Není to plácnutí do vody. Každý kdo ji podal, podepsal ji doufejme s plným vědomím, co podpis občana této země znamená.

Pokud by se mělo stát, že všichni odcházející a pak po přidání neodcházející lékaři by měli být z rozhodnutí toho či onoho orgánu přijati zpátky, pak jsme v Blbákově, a o právním státě si můžeme nechat vyprávět pohádky.

A čekat, že po úspěchu vyrazí černá sanitka do ulic znovu.
Copak si asi vymyslí jiní státní zaměstnanci? Policisté, hasiči, úředníci, učitelé?
Podotýkám, že státní zaměstnanci. Zaměstnanci soukromých firem, tedy ti lidé, kteří plní státní kasu odvody ze svého výdělku, si takové legrace dovolit nemohou.
V soukromé firmě by výpověď přijali a možná by řekli "nazdar". Pochopitelně se to týká i lékařů zaměstnaných v soukromých medicinálních zařízeních. JAK ŽIVOT JDE: Pes ve spreji
Iriska umřela je to víc než měsíc a došlo na nejhorší, je to tu samej kocour.
Tuhle se jeden špacíroval po hřebeni té nové zdi, co jsme na podzim postavili (a odskákala to elektrika, jak jsem o tom onyndo psal). Sníh je poťapičkovaný a včera se jedna ušatá hlava šmrdolila těsně u prosklených dveří na terasu.

Ubylo ptáčků na krmítku? To je zřejmé. Nejsem si jist, zdali za to kočky můžou. Rozhodně ale je koček víc a ptáčků míň.
Těžko dělat vazbu na Irisku. Ona moc po zahradě neběhala, nejraději ležela na pelechu u oněch dveří, za nimiž se objevil ten ušatec, a přísně hleděla ven.
Třeba ji ty kočky cítily.
Třeba je nějaký sprej s psím aroma? To by bylo super, mít psa ve spreji!