2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23.-24. / 25. / 26. / 27. / pauza - cesta do Japonska

říjen / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / pauza - cesta na Island


/ 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

listopad / 1. / 2. / 3. / 4.-5. / 8. / 9. / 10.-11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23.


(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 23.6. 2010,
  • Gazprom snížil o 15procent dodávky plynu do Běloruska
  • ECB už nevěří Evropské komisi, na rozpočty má dohlížet jiný úřad
  • Ve vedení sněmovny patrně zasednou tři poslankyně koalice a Zaorálek
  • Vláda schválila návrhy smluv s majitelkami pozemků potřebných pro D11
  • Výsledky kongresu ODS ocenil Klaus, v ODS prý nastává pozitivní proces
  • Na pražském Vypichu se začal razit tunel nového úseku metra do Motola
  • Paroubek se zastal umělců ze Ztohoven, policie by jim měla poděkovat
  • Ředitel ÚSTR odvolal šéfa Archivu, rada ústavu nejspíš odvolá ředitele
  • Počasí v Praze: nastalo léto, teploty okolo 20 stupňů

     
 border=
    Hradní pán promluvil
    Václav Klaus vyslovil podiv nad tím, že se ODS tak dere o post předsedy dolní sněmovny, když bude mít s největší pravděpodobností premiérské křeslo. Není sám, kdo se tomu diví, nicméně je kupodivu, že údiv dal veřejně najevo. Je to neobvyklý zásah hlavy státu do složitých jednání souvisejících se sestavením vlády. V posledních dvaceti letech se stalo tradicí, že prezidenti jednají na hraně ústavnosti. Výmluva byla obvykle jednoduchá, že jakožto občané mohou vyjádřit svůj názor. Potíž je v tom, že nelze oddělit člověka, tedy občana od funkce a že dobré politické mravy velí, aby člověk - občan si své soukromé názory nechal pro sebe a uvalil na sebe dobrovolnou cenzuru plynoucí z požadavku politické nestrannosti hlavy státu.

    Což samozřejmě neznamená, že Klaus nemá pravdu. Usápnutí obou funkcí je známka arogantní nenasytnosti a právě arogance stála ODS tolik hlasů, že její současná vedoucí role v trojkoalici je do značné míry pochybná. Ještě několik takových skvělých politických tahů a Nečas si bude muset připravit krém a kartáč, aby směl Schwarzenbergovi leštit premiérské boty.

    Pražské zametání
    A je po smíchovském lenním pánovi Jančíkovi, Bém se zatím zuby nehty drží. Po volebním výprasku se pražská ODS chystá k podzimním volbám a je jasné, že s kompromitovanými figurami v těchto závodech doběhne ještě hůř než ve volbách parlamentních. Ale opravdu začne jít do tuhého, až se přestane žertovat a začne účtovat. Ono je sice hezké dělat vtipy na to, že šéf komise "vyšetřující" případ Opencard je Pavel Bém a je hezké vtipkovat, že tunel Blanka je nejhlubší golfová jamka. Pokud bude dostatek "politické vůle" - tedy, srozumitelně řečeno - pokud politici přestanou zlodějnu krýt a ze zlodějny těžit - "případ Opencard" i "golfová jamka" musí pár obratných cifršpiónů hravě rozkrýt. Musí ale být ta politická vůle a pokud nebude, všechny Nečasovy revoluce budou velmi brzy také předmětem vtipů.
    JAK ŽIVOT JDE: Patnáckrát vykradena
    Na celé trase Praha - Chomutov dnes projíždíte už jen jedinou obcí, jinak vše objíždíte. Včera jsem byl v Chomutově, přátelé Milan Pecák, Vojtěch Návrat a Martin Zhouf tam otevírali výstavu v Galerii Špejchar. No a při cestě domů jsem v téhle poslední obci vzal stopařku. Byla to šedovlasá paní, nesla tašku. Zastavil jsem, otevřel a první dotaz zněl:
    "Nevadí, že mám kýbl?"
    Nevadilo. Stopaře beru často, na krátkou vzdálenost mezi mostem na Zbraslavi a Vraným. Obvykle jsou nemluvní a smrdí, cigaretami nebo jen tak, bezdůvodně. Tahle paní nesmrděla a byla hodně mluvná, za celou cestu až na staré letiště v Ruzyni,kde přesedala na autobus, nezavřela mluvicí ústrojí.
    Vykládala o tom, jaké je to utrpení mít chalupu. Autobus, který jí dnes ujel, byl za poslední dobu pětkrát zdražený, přičemž aktuální autobus nedrží jízdní řád. Buď přijede dřív nebo pozdě, tentokrát přijel dřív a ujel jí. Cesta k němu daleká, kilometr po nebezečné silnici, nebo oklikou třikrát delší, což je s kýblem obtížené, jak uznáte.
    I já uznal.
    No a pak ti zloději. Vykradli ji celkem patnáctkrát, jednou dokonce chalupu vypálili. Jednou zloděje načapala, zavolala policii, policie přijela s čuchacím psem, pes chlapa vyčuchal, policajti ho sebrali, jak byl zalezlý na půdě za trámem, lup připravený na stole v kuchyni, nějaké věci a kasičku s penězi, odvedli chlapa k vyšetřovaeteli, ten chlapa pustil, protože nic neukrad a ty peníze ukradli ti policajti. Vyprávěla paní. Cesta do Prahy není dlouhá, ale tentokrát mi dlouhá připadala.
    Položil jsem otázku, která asi napadne každého, proč má, medle, chalupu, když je to takové utrpení?
    Nebudu ani ve stručnosti reprodukovat další pohnutý příběh jejího života. Pochopil jsem, že chalupu člověk nemá proto, že ji chce. Ono se to prostě stane.