2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Úterý 16. 2. 2010,
  • Podněstří žádá Rusko o rakety na ochranu před protiraketovým štítem
  • Do vedení České pošty míří další Paroubkův kamarád a sponzor ČSSD
  • Vedení ODS vyloučilo ze strany ex-starostu Kvapila a Novotného kvůli korupci
  • Podle šéfa ČEPS by mohlo začít již příští rok odpojování slunečních elektráren
  • Pražský magistrát má další nápad, cena Opencard šplhá k pěti miliardám
  • Čeští experti odhalili celosvětovou síť zařízení napadených počítačovými viry
  • Rath vyhrožuje, že péče v nemocnicích jeho kraje bude letos kvůli VZP horší
  • Mladí křesťanští demokraté označili moderátora Krause za bulvár
  • Počasí v Praze: zataženo, teploty okolo nuly

     
 border=
    Dominik Duka se stal arcibiskupem

    Je dobře, že se úřad českého primase zaplnil. Pravda, to interregnum které zde panovalo zdaleka neznepokojovalo každého. Katolická církev to v českém národě má těžké a sympatie jí příliš nezískala ani léta strávená pod nacistickým a později komunistickým diktátem. Krátce řečeno, nejsme katolický stát, zdaleka ne takový, jakým je Polsko nebo Itálie či Španělsko. Přesto všechno katolická církev je významný činitel českého světa a vazby k ní mají mnozí občané, kteří katolíky jsou jen papírově, protože byli pokřtěni v katolickém rituálu, anebo jsou dokonce bez náboženské příslušnosti. Kořeny jsou příliš hluboké, aby šly zapřít nebo zapomenout. Váhání nad zaplněním místa po kardinálovi Vlkovi bylo proto znepokojující a je dobře, že skončilo. Dominik Duka je osobnost vážená daleko za limity katolictví.

    Z představitelů státu se ujal příležitosti primase oslovit a uvítat využil Václav Klaus. Nemá smysl uvažovat o tom, zdali je to od něho chytristika anebo pouhé pokračování dobrých vztahů. Každopádně to přišlo pro něho v dobrý čas. Jeho vstřícnost ruským vlivům budí pozornost, argumenty podporující podezření jsou mnohé a tak tedy vstřícné gesto vůči katolíkům je plusový bod, který ho nic nestojí. Ve vleklém sporu státu a církve o majetek a státní podporu hraje prezident pramalou roli a může si tedy dovolit postoj blahosklonné shovívavosti.

    Z dlouhodobého hlediska se může ukázat, že role katolické církve může dalece přesahovat kulturní a duchovní meze. Nedělejme si iluze, že neexistuje civilizační hrozba ze strany islamského světa a nelze tedy vyloučit, že na katolickou církev padnou v blízké budoucnosti vážné úkoly. Podle toho, co je o Dominikovi Dukovi laické veřejnosti známo, je to osobnost dobře připravená i na situace, které si nedovedeme představit a pokud ano, nechceme si je připustit.

     
 border=

    JAK ŽIVOT JDE: Pohled do minula
    Placení kartou mě fascinuje od první chvíle, kdy jsem tuhle transakci pozoroval - bylo to krátce po převratu, navštívil jsem Karla Hvížďalu tehdy ještě v Bonnu a byl jsem s ním na nákupu. Podivoval jsem se, jak to zařízení pozná, kolik má majitel na kontě! Uplynula řádka let a kartu jsem si obstaral i já a platím jí mnohem raději, než penězi neboli keší, jak se říká. Jsem skrblík a bolí mě, když ty moje zlaťáčky mizí v kase mrzkého kupčíka. Když ale témuž kupčíkovi stejnou sumu zaplatím kartou, ten penězotok nevidím a trpím méně.

    Jak to funguje už jakž takž chápu tady, doma (jsou v tom dráty), ale nechápu, jak bankomat pozná, že ty peníze mám někde na druhém konci světa. Na potíže jsem narazil jenom v Číně, taky v Japonsku prý nemají tamní bankomaty evropské karty rády. Ale občas se smilují. V Africe a obou Amerikách problémy nejsou. Takže znovu, jak tamní bankomaty poznají, že jsem solventní?

    Někdy ale váhají i naše přístroje. Posledně jsem Irisce kupoval granule a platil kartou. Slečna vrazila kartu do terminálu, odklikal jsem sumu a PIN a pak se nedělo nic. Douho. Pět minut. Ještě déle.

    "To se tu ještě nestalo," pronesla slečna tu okřídlenou větu, používanou počítačovými odborníky, když je pozvete, aby vyřešili váš problém.
    Navrhl jsem, aby operaci stornovala a že zaplatím zlaťáčky neboli keší. Zkusila to, nešlo to. Vyrvat kartu z terminálu nechtěla a já taky se. Co kdyby se systém naštval a udělal ze mne žebráka, bezdomovce?
    Nakonec přišla vedoucí a kartu vyrvala. Zaplatil jsem keší. A teď budu s mírnou bázní očekávat výpis z banky. Třeba tam bude napsáno, že jí dlužím 123456789 peněz za demolici systému.