2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 27. / 28. / 29. / 30.

červenec / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21. / 22.-23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28. / 29.-30. / 31.

srpen / 1. / 2. / 3. / 4. / 5.-6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / pauza - cesta do Skotska / 21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26.-27. / 28. / 29. / 30. / 31.

září / 1. / 2.-3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9.-10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16.17. / 18. / 19. / 20. / 21.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 19.11. 2009,
  • Írán odmítl vyvážet svůj obohacený uran k další úpravě do ciziny
  • Obama přiznal, že nedodrží předvolební slib o uzavření Guantánama v plánované době
  • Železniční dopravu mezi Mosty a Čadcou byla kvůli zřícenému tunelu uzavřena
  • Paroubek se až dnes omlouvá televiznímu radnímu Pavlatovi za svou pomluvu
  • Šéfem pražské zoo bude Vávra z Novy, ekonom Zámečník nebo Bobek z ČRo
  • Česko už má k dispozici první vakcíny proti prasečí chřipce
  • Komunisty by 20 let po Listopadu volilo 12,3% lidí, tvrdí STEM
  • Paroubek se vytahuje, že rozdává své odměny chudině
  • Počasí v Praze: oblačno, 12 stupňů

     
 border=
    Kája Saudek má slavnou vernisáž
    Že to není politika? I je. Kája Saudek, stejně jako jeho bratr Jan Saudek, patřil k lidem, kteří opravdu nedělali radost režimu, který před dvaceti lety padl především proto, že padla jeho podpora z Moskvy. Nicméně ten pád režimu v Moskvě by se bůhvíjak promítl do našich poměrů, kdyby tady nebyla politická struktura, ti "lidé co běhali se sirkami", jak to trefně vyjádřil Václav Klaus, tedy aktivní političtí odpůrci a tvůrci alternativy, a ani ti by toho moc nezmohli, kdyby tu nebyly tisíce lidí, kteří vykonávali svoji práci navzdory režimu. Byli ve všech oborech lidské činnosti, samozřejmě v kumštu taky, a bratři Saudkové byli v tomto směru hodně vpředu.

    Z důvodů těch či oněch po převratu rychle a oprávněně vystoupil do popředí Jan Saudek, kdežto Kája se držel hodně zpátky. Výstava v Českém centru Praha v Rytířské 31 v Praze je zřejmě nejvýznamnější výstava, jakou Kája zažil - nezapomeňme, že je mezi námi, třebaže v zuboženém stavu v nemocnici. Comics v šedesátých létech a pak i později, v sedmdesátých a osmdesátých, byl snad nejvíce proskribovaným uměleckým žánrem. Režim ho nenáviděl a spolu s ním ruku v ruce ho pronásledovali neškodní výtvarníci, kteří si tak či onak vydrželi živnostenské oprávnění. Vím, o čem mluvím, v osmdesátých létech jsem pro Káju psal scénáře a později, když pukaly ledy, jsme s Petrem Pošem vydali snad první "oficiální comics" v nakladatelství Albatros.

    Kájova éra ještě přijde - a Kája bude oceňován přinejmenším na úrovni Josefa Lady: přinejmenším proto, že Lada udělal to, co Kája nikdy, že totiž se snížil do velkovýrobce líbivého kýče, kdežto Kája zůstal vždycky svůj, i v těch nejhorších dobách své tvůrčí éry, kdy se nechal zatáhnout na pokraj pornografie. Po této výstavě jistě přijdou výstavy jiné a dočkám se velké výstavy v Mánesu, nedaleko místa, odkud startoval parník, když bratři Saudkové slavili společné šedesátiny.
    PSÍ PŘÍHODY: Kolik je hodin, Irdo?
    Každý den v půl páté ráno se naše Iris stěhuje z pelechu pod Ljubiným psacím stolem u mě v pracovně na druhý pelech, v ložnici u Ljubiny postele. Jak pozná, že je půl páté? Podotknu ještě - v zájmu vědy je třeba brát v úvahu vše co by mohlo hrát roli - že z jejího pelechu není vidět na hodiny, které visí u mě v pracovně na stěně. Ale vážně, jak Iris pozná, že je půl páté? Někdy se splete o pět, deset minut, nicméně její přesnost je více méně shodná s přesností veřejné dopravy.

    Iris má po domě pelechy celkem tři. Kromě těch výše zmíněných má ještě jeden, v přízemí v obývacím pokoji, u francouzského okna. To je hlídací pelech, odtud ona přísně střeží zahradu, dobře si vědoma skutečnosti, že my dva, Ljuba a já, jsme ve věci kocourů trestuhodně liknaví a nebýt jí, Iris, zahrada by byla kocoury doslova zaplavena. Pelech pod psacím stolem je pracovní. Tam Iris leží po většinu dne a noci. Určitě tam leží, když pracuji - mám psací stůl hned vedle, i výškou navazuje na ten, který slouží Irisce jako střecha. No a ten třetí ona vnímá něco jako víkendovou chalupu. Tam spí, jak říkám, od půl páté ráno až do snídaně a někdy se tam stěhuje i přes den, když hezky svítí sluníčko - pelech je u prosklených dveří na balkón na jižní stěne domu.

    Záhada? Má Iris v sobě hodinky? Ostatně, i člověk v podstatě ví, kolik je hodin. Někdy to zkouším a pletu se taky tak plus mínus deset minut. Třeba máme v sobě hodinky, my lidé i oni psi, a až se k nim věda dostane a pošteluje je na vyšší přesnost, hodináři zkrachují.