2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Čtvrtek 12.11. 2009,
  • Na Ukrajině už na chřipku zemřelo přes 0,17 promile nakažených
  • Ve skotském městečku Arisaig byl odhalen památník československým výsadkářům
  • Havel v EP obhajoval současnou podobu EU i její listinu základních práv
  • Vláda formálně schválila nominaci Füleho jako příštího českého eurokomisaře
  • Fischer připustil, že se ho Paroubek s Topolánkem postem eurokomisaře chtěli zbavit
  • Ve vinohradské nemocnici podle novin řádí chřipka - ano, z téměř 2000 osob je šest nakažených
  • Pražští dopravní odboráři odmítli jednat s krizovým štábem, ale lhůtu prodloužili
  • Cyril Svoboda prohrál soudní spor s charitativní organizací o činžovní dům
  • Počasí v Praze: zataženo, osm stupňů

     
 border=
    Paroubek děkuje Špidlovi
    Jiří Paroubek poděkoval Vladimírovi Špidlovi za vše, co udělal v roli eurokomisaře a připomněl, že jeho strana se pokoušela ho v této funkci udržet. Je to jistě slušné a správné, poděkovat exponentovi strany za vykonanou práci. Nebyl by to ale Paroubek, aby nevyužil něčeho, co je normální a slušné, k prosazení svých bezprostředních cílů. A ty jsou jasné, tedy, TEN je jasný a jediný, ve volbách nahamat co nejvíc hlasů.

    V souvislosti s nominací eurokomisaře se teď opřel o Zelené. Tahle strana prohrála ( po právu), promrhala důvěru uměle vyhnanou agenturami pro výzkum veřejného mínění, nikdy nedosáhla předvídaných procent a pak po kotrmelcích, které naopak předvídatelné- a předvídané na př. zde na Neviditelném psu - byly, propadla do sféry které jí náleží, tedy někde na hranici plus mínus 3%. Ale každý hlásek je Paroubkovi dobrý.

    Takže je opravdu hodno drzosti tohoto člověka, že on, velmistr ve věrolomnosti a krátkozraké bezzásadovosti, že vyčítá zeleným jakýsi obrat v názoru. Tyto věty by měly svědčit o mělkosti rozumu pana Paroubka, především proto, že byl ochoten něco podobného zveřejnit. Čtěte a žasněte:

    "Dnes ráno jsem však obdržel SMS, ve které mi bylo Ondřejem Liškou sděleno, že tato dohoda padá. Bylo mi jasné, že Vladimír Špidla bez "zelených" hlasů mezi ministry dostatečnou důvěru nedostane a byl jsem proto donucen jednat o kompromisu s ODS, se kterou jsme se dohodli právě na Štefanu Fülem. Teprve když se tuto skutečnost dozvěděla Strana zelených, avizovala mi jen pár minut před jednáním vlády, že se opět přiklonili k Vladimíru Špidlovi. Jak bych mohl po tom všem takovému slovu věřit? A mám právo shodit věrolomně již dohodnuté řešení, přičemž poté co bych zrušil dané slovo, by Zelení nemuseli dodržet to své?"

    Kdo je ochoten podporovat toho je rozumu mdlého. Je nepochopitelné, že vedení seriózní politické strany TOTO snáší. V komunistické věrchušce padaly hlavy za menší projevy slabomyslnosti, než jaké Paroubek projevuje dnes a denně. Ve svém dopise Paroubek píše:

    No a pikantérie na konec.

    "Chci Vás však ujistit, že ČSSD i já osobně s Vladimírem Špidlou, který prokázal v pozici eurokomisaře své odborné i morální kvality, nadále počítáme a byl bych velmi rád, kdyby se aktivně zapojil do domácí politiky a za rok například kandidoval do Senátu.

    Co kdyby se Vladimír Špidla zapojil do politiky aktivně, a toho hloupého hulváta z čela tradiční demokratické liberální politické strany prostě vykopal? To by bylo radosti, to by bylo hlasů!
     
 border=

    JAK ŽIVOT JDE: Včera výročí, dnes výročí
    Včera jsem si tu pochvaloval, že je to čtyři týdny,kdy mě přijali v Motole a dnes je to čtyři týdny, kdy do mne docent Landor vrazil kudlu a vydoloval ze mě zhyndrovaný kyčel a nahradil ho titan - keramickou endoprotézou, čímž mě povýšil do stavu kyborgů. Kdo četl něco z mé arkadské série, jsem nyní blíže k Dědkovi Čuchákovi než ke Kubovi Nedomému.

    Operovali mě ve čtvrtek, pátek jsem proležel na Jednotce intenzivní péče a už v sobotu mi vrazili berle podpažďáky a následujícího dne, v sobotu, berle francouzské. Bral jsem to od začátku jako sportovní výkon. Paní rehabilitační mě učila berlit:

    "Nejdřív zdravá noha, pak nemocná noha. Zdravá noha, nemocná noha."
    "Ne!" řval jsem. "Žádná nemocná noha ale opravená noha."
    Nejlíp to vymyslela Ljuba: stará noha, nová noha.
    A při tom zůstalo. Stará noha, nová noha, střídají se a jde jim to den ode dne rychleji.

    Moc jsem toho zatím o tom svém berlení nenapsal, ono taky těch zážitků moc není. Ale bude přibývat, slibuji.