2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20. / pauza - cesta do Izraele

květen / 2. / 3. / 4. / 5. / 6.-7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13.-14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20.-21. / 22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27.-28. / 29. / 30. / 31.

červen / 1. / 2. / 3.-4. / 5. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10.-11. / 12. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17.-18. / 19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24.-25. / 26.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Pondělí 2.11. 2009,
  • Turecký premiér Erdogan podpořil Írán v jeho jaderném programu
  • Rusko a USA jsou na dobré cestě k podpisu nové smlouvy START
  • Vláda zatím žádného vlastního kandidáta na eurokomisaře nemá
  • Vláda chce mít vliv na dostavbu JETE, prohlásil vicepremiér Barták
  • ČSSD podle Ratha vyjednává s KDU o zrušení poplatků, Šojdrová o ničem neví
  • Odstartovaly datové schránky povinné pro úřady, instituce a společnosti
  • Titul na právech v Plzni prý možná neoprávněně získal poslanec Benda
  • V Praze definitivně skončilo analogové televizní vysílání
  • Počasí v Praze: zataženo, teploty kousek nad nulou

     
 border=
    Nad afghánskými volbami zamračeno
    Kandidát na afghánského prezidenta Abdulláh Abdulláh oznámil, že se nezúčastní druhého kola voleb. Protestuje tím proti údajné netransparentnosti voleb, v nichž byly v prvním kole zrušeny tisíce podvodných hlasů, čteme ve zpravodajství. Není to jenom nějaká divná zpráva z divné vzdálené země. V té zemi je válka a té války se účastníme, byť ne v širokém měřítku. Nicméně se v ní angažujeme, naši státní kasu to stojí peníze, naše vojáky úsilí, ba zdraví a v krajním případě životy. Nad zprávami jako je ona, kterou jsem zopakoval v úvodu, se nemůže vynořit otázka, zda takové angažování má smysl.

    Ozbrojené síly Západu jsou technicky schopné rozdrtit odpor prakticky každé pravidelné armády - přirozeně že určité typy konfliktů, jako třeba s Ruskem nebo Čínou, odsouváme do kategorie nemyslitelného. Zdá se ale, že i po vyhrané válce je nemožné prosadit v "poražené" zemi politickou vůli.

    Válečné tažení zahájené Bushovou administrativou v Iráku a v Afghánistánu uvázlo na písku. Jakmile je v zemi dostatečně organizovaná a nelítostná menšina, nelze nad ní zvítězit. Prodlužování bojů hraje ve prospěch oné menšiny. Při vojenských operacích dochází k přehmatům a omylům a tragédiím a lidským a technickým selháním - a to vše se obrací proti "vítězi". To vše samozřejmě vede k pesimistickému pohledu na roli Západu v zemích s ostře odlišným hodnotovým systémem, což jsou především země ovládané ideologií militantního islámu. Ukázalo se, že i velmi sebevědomé a militantní komunistické země, jako je Čína nebo Vietnam, ochotně přistoupily na politiku kooperace. Nezměnily svůj režim, svůj politický systém, zachovaly diktaturu v plném rozsahu a přece nastoupily na cestu kooperace - a z ní vyplývajícího rozvoje a prosperity. Podobný vývoj je v Afghánistánu nepředstavitelný a nedoufají v něj ani největší optimisté.
    A pokud vůbec nějací jsou - po posledním zvratu na afghánské scéně jich jistě ubylo.