2017
leden / 6. / 7.-8. / 9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14.-15. / 16. / 17. / 18. / 19. / 20. / 21.-22. / 23. / 24. / 25. / 26. / 27. / 28.-29. / 30. / 31.

únor / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11.-12. / 13. / 14. / 16. / 17. / 18.-19. / 20. / 21. / 22. / 23. / 25.-26. / 27. / 28.

březen / 1. / 2. / 3. / 6. / 7. / 8. / 9. / 10. / 11. / 13. / 14. / 15. / 16. / 17. / 18. / 20. / 21. / 22. / 23. / 24. / 25.-26. / 27. / 28. / 29. / 30.

duben / 1.-2. / 3. / 4. / 5. / 6. / 7. / 8.-9. / 10. / 11. / 12. / 13. / 14. / 15.-16 / 17. / 18. / 19. / 20.


ZDE.
(Říjen - prosinec 2000, rok 2001, 2002, dále rok 2003, 2004 a 2005,
dále rok 2006 a 2007
rok 2008, rok 2009, rok 2010 , rok 2011 , rok 2012 , rok 2013, rok 2014, rok 2015, rok 2016

ČTENÍ:
Kontakt (sci-fi workshop)
Zlatá padesátá (vzpomínky na dětství)
Vietnam story (veterán Prošek vzpomíná)
Pérák kontra Globeman (Comics O.Neffa)
Vzpomínky O.Neffa na srpnové dny 1968
Galerie obrazů Ondřeje Neffa


NEVIDITELNÝ PES
ZVÍŘETNÍK
SCI-FI
Knéblův web
    WOLESCHKO.CZ

Astonův web
    NEFF.CZ

Neffova galerie
Wagnerův web
    BOSKOWAN.COM

Flag Counter


Toto je DENÍK:  do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patričně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. 
Rediguje Ondřej Neff, grafiku vytváří Tom Vild.
Listu je přiděleno mezinárodní registrační číslo ISSN 1212-673X.

Památce německého ovčáka Gordona (*23.4.1984, +5.3.1996), který mě přivedl k poznání, že události světové, domácí, rodinné a psí mají ze zřetele věčnosti stejný význam. Neviditelného psa dovedl dělat způsobem, jaký jeho nástupce rottweiler Bart (*29.9.1996, + 4.9.2008) se nikdy nenaučil napodobit. No a od 8.8.2002 památce mé ženy Michaely (*1.1.1945), která od nás na tu věčnost odešla. Tohle zase neumím já pochopit.
Středa 14.10. 2009,
  • Není v zájmu Česka, aby oddalovalo podpis Llisabonu, prohlásil Barroso
  • Přibáň označil Klausův požadavek za bezprecedentní zneužití ratifikačního procesu
  • Klaus svůj podpis lisabonské smlouvy zatím vládě garantovat nebude, říká Jakl
  • Topolánek nechce, aby listopadový kongres občanských demokratů byl volební
  • Návrh nové energetické koncepce státu počítá se zvýšením podílu jaderné energie
  • Praha stopnula řadu projektů, a tak se Masarykovo nádraží zatím nepřestaví
  • V Česku se rychle otepluje - za 10 let víc než o 1°C, tvrdí klimatolog Pretel
  • Na horách už leží sníh, za týden se ochladilo o více než 20 stupňů
  • Počasí v Praze: oblačno, ochlazení na 7 stupňů

     
 border=
    Výstava obrazů Ondřeje Neffa

    Ve Svatošově galerii v Budějovické ulici 55 na Praze 4 (ze stanice metra Kačerov pěšky cca 5 minut dolů směr Krč) můžete shlédnout výstavu mých obrazů na téma Jules Verne, některé z nich jsou na webové galerii zde.
     
 border=
    A jak to bude dál?
    Po dnešku je vše zase trochu jasnější a trochu nejasnější. Klaus prostřednictvím svého tajemníka prokázal, že mu jde o nejšílenější lživou manipulaci, jaká je jen možná. Sdělil občanům, že hájí jejich domovy, které jsou ohrožené prolomením Benešových dekretů. To je nestydatá lež. Civilizovaná Evropa, ze které nás chce pan Klaus vytrhnout, má jen málo hodnot, na kterých lpí tak intenzivně, jako je vlastnické právo. Žádný Čech, který nyní užívá jakýkoli majetek, který kdy v minulosti patřil jakémukoli Němci, se nemusí o svůj majetek obávat. Klaus nás straší "portugalskými soudci". Neexistuje portugalský soudce, který by potřeboval poučení o nedotknutelnosti vlastnictví. A také o nepřípustosti zpětného působení práva.

    Dále je zřejmé, že se rozhodl Lisabonskou smlouvu nepodepsat.
    Z historického hlediska je to zajímavý úkaz.
    Ani v nejtemnějších monarchiích není mnoho příkladů, kdy by jednotlivec měl naprosto nekontrolovatelné právo rozhodnout to či ono. Každý samovládce se musel tak či onak ohlížet na instituce svého státu. Klaus využil toho, že naše ústava nepočítá s tím, že by se jednotlivec, tedy úředník v postu prezidenta, opřel vůli všech ostatních stáních orgánů. Neschopný Topolánek, zcela pasivní v této osudové situaci, plácá nesmysly o jakémsi "poloprezidentském režimu". Je to jinak. Klaus využil možnosti totálně se vykašlat na všechny ostatní ústavní orgány státu a prosazovat svoji vůli, jelikož tvůrce ústavy nenapadlo, že by něco podobného mohlo nastat.

    A jak to bude dál?
    Jeden Klaus se postavil proti sedmadvaceti ústavním systémům Evropy, tedy včetně českého. Není pravda, že Česká republika Lisabonskou smlouvu neschválila. Schválily ji volené orgány a vázne to na jediném podpisu, který byl - snad nedopatřením, snad důsledkem spoléhání na demokratické cítění pověřeného úředníka - svěřen prezidentu republiky v dobré víře, že prezident bude snad korigovat, snad namítat, ale v podstatě bude jednat ve shodě s ostatními orgány republiky.

    Jen blázen a snad Václav Klaus si může myslet, že kontinent a jeho vlády reprezentující půl miliardy lidí teď srazí paty a sbalí kufry a vzdají se výsledků mnohaletého politického úsilí. Dojde k nějakému řešení. Tupý Topolánek vzkazuje Evropě, aby se "do toho nepletla". Nechápe, která bije. Ona si Evropa poradí, bez Klause a bez Topolánka. Jistě to bude řešení bolestné. Bude to nějaké přelomení práva - ostatně, stejně jako Klausova obstrukce je přelomení práva. Zanechá to stopu, jizva zůstane. Evropa ale půjde svou cestou i navzdory Klausovi. Ale na naší republice zůstane na dlouho stín. Jsme země, která toto způsobila, která si tohoto člověka postavila do čela, třebaže všichni věděli, jaký je jeho vztah k Evropě.

    Hodně se mluví o vyrovnání s minulostí. Jak se vyrovnáme s přítomností? Jak budeme myslet a mluvit a jednat v situaci, kdy jednotlivec Václav Klaus tak zásadně a absolutně škodí našim národním zájmům?

    Není to tak dlouho, kdy se objevily billboardy s nápisem STYDÍM SE ZA SVÉHO PREMIÉRA. Ten premiér, to Stanislav Gross, trapný šíbr, který probruslil sociálnědemokratickou politikou a vydělal nějaké peníze a kamarádil se s majitelkou bordelu. Bože můj, vždyť to byla bagatela ve srovnání s tím, co se děje. Kdy se objeví billboardy STYDÍM SE ZA SVÉHO PREZIDENTA?
     
 border=

    JAK ŽIVOT JDE: Jak jsem se pohádal a zase smířil u pekaře
    Včera jsem se smiřoval s pekařkou. Byla to dojemná scéna a nebýt tam pult, možná bychom se objali a zaplakali.
    Vzniklo to takto.
    Přišel jsem do pekařství, bylo to v pátek. U pultu stály dvě dámy a dvě pekařky je obsluhovaly. Dámy si objednávaly loupáky a koláčky a kremrole a kus chleba, nakrájet na jemno, a ještě půlku veky atd. No a já bloumal a na chvilku jsem se zastavil u stojanu s novinami. V tomto kritickém okamžiku vešla třetí paní a zastavila se za tou druhou, již nakupující.
    První nakupující donakupobvala, zaplatila, odešla, takže jsem přešel na její místo. No a pekařka obsluhující druhou paní na mě houkla, abych nepředbíhal.
    Já řek, že nepředbíhám, ale poslechl jsem pokynu, opustil místo na forhontě a zacouval za tu druhou paní před tu třetí. Ta nenamítala, protože věděla to, co nevěděla pekařka, totiž to, že jsem v krámě byl dřív než ona. No a takže pyskování pokračovalo, přesto jsem koupil své dalamánky a odešel naprdnut.

    Takže včera jsem tam byl zase pro dalamánky a krám byl prázdný a za pultem jen ta pyskující pekařka. Tvářila se jako by nic a já taky a koupil jsem dalamánky a pak povídám, že se chci omluvit za zvýšení hlasu, ale že jsem nepředbíhal a ona no jo, vy jste byl u těch novin, mně to pak došlo a já že to nevadí a že jsem neměl řvát a ona že si měla všimnout a já, že ona má svejch starostí dost a vona že už myslela, že nikdy nepřídu, a já že kam bych chodil, dyť je to bezvadný pekařství.

    Když o tom přemýšlím, tak mě napadá, že měla přijít ta první, nepyskující pekařka a rozehnat nás minimaxem.
    Ostatně soudím, že tak to má být. Lidi se maj domluvit. V pekařství i mimo.